Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) se brání účasti Davida Ratha na jednání dolní parlamentní komory. Podle stanoviska Okresního soudu v Ústí nad Labem však takové právo i zákonodárce ve vazbě má. Němcová na dotazy on-line deníku TÝDEN.CZ argumentovala usnesením Ústavního soudu, které se týkalo někdejšího republikánského poslance Miroslava Sládka.
Co říkáte na postoj ústeckého soudu?
Jsem překvapena, že soud vůbec takové stanovisko vydává. Probíhá přípravné trestní řízení a v téhle fázi do něj soud nemá vůbec zasahovat. Toto jeho vyjádření je zásahem do přípravného řízení a považuji to za závažné pochybení. Za druhé, soudu nepřísluší rozhodovat o tom, jestli se vazebně stíhaný poslanec bude moci účastnit jakéhokoli jednání, ať výborového, či sněmovního. Jediný, komu to přísluší, je ředitel vazební věznice, který rozhodne, zda povolí eskortu, tedy ozbrojený doprovod na jednání, nebo nepovolí. Nikdo další v tom nemůže konat.
Z jakého zákona vycházíte?
Oporu nacházíme v rozhodnutí Ústavního soudu, který zvažoval stížnost tehdejšího poslance Sládka. Tomu ředitel vazební věznice neumožnil zúčastnit se rozhodování sněmovny při volbě prezidenta. Ústavní soud rozhodl, že to bylo správné. Usnesení z roku 1998 lze snadno najít. Je tam mimo jiné řečeno, že svým vlastním jednáním tehdejší poslanec Sládek založil zákonný důvod pro omezení své svobody. Jeho vyloučení z účasti na volbě prezidenta - a znamená to analogicky na kterémkoli jiném jednání sněmovny - bylo jen důsledkem jeho vlastního jednání. Tím statut imunitou chráněného poslance ztratil. Dále Ústavní soud říká, že opačný výklad, tedy že má právo se účastnit, by vedl až do absurdního potenciálního rozpadu sněmovního jednání, případně k jeho úplnému znemožnění. Je to identický případ a já bych očekávala, že bude postupováno stejně.
Jak by nicméně případná Rathova účast proběhla?
Nemáme precedent v tom, že by byl přítomen vazebně stíhaný poslanec na jednání sněmovny. Zaznamenala jsem názor, že by se mohlo případně vést uzavřené sněmovní jednání, což samozřejmě je jeden z nástrojů. Ale myslím, že doba pokročila tak šíleně, že dneska už uzavřené jednání čehokoli neexistuje. Sněmovna není bunkr a nemůže garantovat, že všechno, co tam bude řečeno, nepůjde on-line ven. Je právě na zvážení orgánů činných v trestním řízení, že by případná možnost jeho vystoupení ve sněmovně znamenala zcela evidentně maření důvodů, pro které byl uvržen do vazby.
A co ve chvíli, kdy by například již nehrozilo, že by Rath ovlivňoval svědky?
Dokud je ve vazbě, žádné normální jednání není možné. Ve vazbě je proto, že by mohl ovlivňovat svědky, dál páchat trestnou činnost a utéct. Tyto důvody trvají. Je úplně jedno, o čem by sněmovna jednala. Ovlivnění přece v případě jakéhokoli jednání, když se dostane k mikrofonu, může nastat. To, že bude mluvit nějakými náznaky, bude dávat nějaké vzkazy, které se budou zdát nevinné, ale zainteresovaným lidem budou srozumitelné, si přece umí představit každý, kdo nad tím chvilku přemýšlí.
Ptal jsem se spíš na situaci, kdy vazební důvod neovlivňování svědků pomine a dotyčný zůstává za mřížemi například jen z obavy z útěku.
Nechci předjímat vůbec nic. Tohle je tak vážný případ, že to nám, ani vám novinářům, nepřísluší komentovat. Máme se držet faktů, abychom my společně nemařili úkony orgánů činných v trestním řízení.
Přichází v úvahu videokonference?
Bavili jsme se o tom v souvislosti se zasedáním mandátového a imunitního výboru. Část poslanců tohoto výboru odmítá jet do vazební věznice na toto jednání. Což chápu, protože to je pro ně velmi nedůstojné. Zároveň je zde problém s tím, aby on jel naopak na sněmovní půdu. Proto se uvažovalo i o možnosti videokonference. Myslím, že část sociálních demokratů si toto nepřeje. Takže zatím podle mých informací se hledá neutrální půda na státním zastupitelství či někde na policii, kde by se výbor mohl s poslancem Rathem sejít.
