Organizace pro pomoc uprchlíkům varuje před dopady novely cizineckého zákona, kterou v současnosti projednává Poslanecká sněmovna. Může podle ní vést k prudkému nárůstu byrokracie. V rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ to řekl ředitel organizace Martin Rozumek.
Novela má podle důvodové zprávy mimo jiné řešit to, že člověk ze zahraničí, který bude chtít v Česku pracovat, nebude muset žádat zvlášť o povolení k pobytu ministerstvo vnitra a zvlášť o pracovní povolení úřad práce. Cizinec, který však má dlouhodobé vízum či pobyt vydaný za jiným účelem než zaměstnání, bude muset o prodloužení pracovního povolení úřad práce žádat i nadále.
"Novela má za cíl implementovat evropskou směrnici o jednotném povolení k pobytu, což je v podstatě povolení k pobytu a k práci v jednom," konstatoval Rozumek. Ministerstvo vnitra ovšem podle něj tuto směrnici do novely zapracovalo špatně. Nově by se například měl vydávat souhlas s tím, když cizinec pracující v České republice bude chtít třeba i jenom změnit druh vykonávané práce nebo místo výkonu práce u téhož zaměstnavatele. Směrnice přitom směřuje hlavně ke zjednodušení a zrychlení celého procesu a k vyrovnání práv zahraničních zaměstnanců jak v oblasti dávek v nezaměstnanosti, tak vstupu cizinců s právem pracovat do veřejného zdravotního pojištění. Tyto požadavky směrnice však prý v návrhu zákona chybí.
"Podle starého zákona je to tak, že když si třeba ukrajinská pokojská chce prodloužit pracovní povolení, tak požádá úřad práce a poté, co od něj dostane svolení, tak jí ministerstvo vnitra většinou automaticky prodlouží povolení k pobytu," řekl Rozumek. " S nutností dalších nových souhlasů ministerstva vnitra a jeho posílenou rolí v oblasti zahraniční zaměstnanosti hrozí velké prodlevy při prodlužování povolení k pobytu a chybné je také oslabení role ministerstva práce a úřadů práce," míní.
Ve zcela novém návrhu cizineckého zákona, který ovšem ministerstvo zatím stáhlo, si pak podle Rozumka ministerstvo vložilo další pravomoci, například vydávání souhlasu s každým uděleným a prodlouženým povolením k pobytu ze strany zpravodajských služeb, a to dokonce u pouhého potvrzení pro občany EU, ve velké většině Slováky. "Nepochybuji ovšem, že až se situace uklidní, tak ho ministerstvo znovu předloží v téměř nezměněné podobě," míní Rozumek. "Podle mého odhadu by se tak na jediném triviálním prodloužení povolení pro ukrajinskou pokojskou muselo podílet zhruba 10 státních úředníků minimálně ze čtyř státních orgánů," dodává.
Podle zkušeností Organizace pro pomoc uprchlíkům přitom již k značnému ztížení administrativy pro cizince pracující v Česku již došlo. Bylo to v roce 2011, kdy pod sebe ministerstvo vnitra převedlo některé pravomoci cizinecké policie.
Důsledkem podle Rozumka je, že zatímco policii stačilo na prodloužení pobytu několik týdnů a úkony pár lidí, dnes se řeší přes systém trojí kontroly. "Máme klienty, kteří namísto zákonem daných devadesáti dnů čekají na prodloužení až dva roky," konstatuje Rozumkova kolegyně Michala Cilli.
Z rutinního úkonu prodloužení pobytu se tak prý stává mnohaměsíční až několikaleté martyrium, které zaměstnává armádu úředníků, odvolací orgány, soudy a policii. "Kvůli neschopnosti nebo neochotě ministerstva prodlužovat jejich pobyty jsou cizinci nuceni podávat takzvaná opatření proti nečinnosti, žaloby k soudu na určení lhůty pro rozhodnutí správního orgánu, žádosti a žaloby o odškodnění, což jsou další a další správní a soudní řízení, která zcela nesmyslně zatěžují státní kasu," dodal Martin Rozumek.
