Nikoho jsem neuplácel, hájil se u soudu Drábkův náměstek

Někdejší první náměstek ministerstva práce Vladimír Šiška a bývalý šéf tamního odboru informatiky Milan Hojer u pražského městského soudu popřeli, že by nabídli firmě OKsystem úplatek. Ten měl mít formu přidělení veřejné IT zakázky v hodnotě nejméně 100 milionů korun. Obžaloba je viní z podplácení a zneužití pravomoci úřední osoby, v případě prokázání viny oběma hrozí až 12 let vězení. Kvůli Šiškovu stíhání rezignoval v říjnu 2012 jeho nadřízený, ministr Jaromír Drábek (TOP 09).

"Nesouhlasím s tím, že bych někoho uplácel nebo měl v úmyslu někoho uplácet... Podle mého názoru jsem žádný trestný čin nespáchal," uvedl Šiška ve své výpovědi. Jednání s OKsystemem, která zmiňuje obžaloba, prý inicioval jednatel firmy Martin Procházka, nikoliv on. I Hojer uvedl, že se cítí nevinen a že si není vědom ani viny Šišky. S dodavateli ministerstva prý jednal jen o technických věcech a vždy je upozorňoval, že nemá žádnou rozhodovací pravomoc.

Česká softwarová společnost OKsystem pro ministerstvo dlouhodobě zajišťovala čtyři rozsáhlé informační systémy za stovky milionů ročně. Ministerstvo se však v roce 2011 bez vypsání výběrového řízení dohodlo s jiným dodavatelem - společností Fujitsu Technology Solutions. OKsystem v tom spatřoval rozpor se zákonem o veřejných zakázkách, a proto se obrátil na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Státní zástupkyně Bohuslava Friedlová tvrdí, že Šiška s Hojerem následně pod podmínkou toho, že firma své podání u antimonopolního úřadu stáhne, slíbili jednateli firmy OKsystem Procházkovi úplatek ve formě přidělení veřejné zakázky ministerstva práce v hodnotě nejméně 100 milionů korun. Tuto podmínku prý několikrát zopakovali na jednáních konaných od července do září 2012. Procházka jejich postup oznámil na policii.

"Nikdy jsem nedal pokyn k tomu, aby se zastavila spolupráce s OKsystemem. Jen jsem dbal na to, aby nebylo bezhlavě schvalováno vše, co OKsystem předkládal," řekl Šiška a dodal, že svým odpovědným jednáním zajistil úsporu ve státním rozpočtu.

To ale Procházka, který vypovídal jako klíčový svědek, zpochybnil poukázáním na závěry ÚOHS. Uvedl, že podle nich ministerstvo vynaložilo na systémy Fujitsu, které po loňském rozhodnutí ÚOHS stejně nemůže využívat, celkem 1,5 miliardy korun, přičemž v této souvislosti ušetřilo 270 milionů. Peníze označil za promarněné náklady. "O nějakých úsporách nemůže být ani řeč," poznamenal.

Hlavní prospěch z požadovaného zpětvzetí stížnosti u ÚOHS by podle jeho názoru měla firma Fujitsu a její subdodavatelé. Zmínil také mediální spekulace, podle nichž mělo tehdejší vedení ministerstva na tyto subdodavatele vazby. Pokud by ÚOHS pokračoval v řízení jen z úřední povinnosti, tedy nikoliv na základě stížnosti, nemohl by ministerstvu zakázat plnění smluv s Fujitsu. V úvahu by připadala maximálně pokuta.

Předseda soudního senátu Petr Novák v úvodu hlavního líčení zmínil, že jednání popsané v obžalobě by mohlo být kvalifikováno také jako vydírání. Podle něj bude v tomto ohledu záležet na dokazování provedeném v následujících dnech. Soud mimo jiné přehraje policejní odposlechy pořízené při jednáních Procházky, Hojera a Šišky.

Kvůli dohodě s Fujitsu čelí Šiška dalšímu obvinění. Policie ho navíc stíhá také pro údajný nezákonný pokus přidělit miliardovou zakázku na kontrolu dávek firmě IBM. Dozorující žalobce Zdeněk Matula v pondělí sdělil, že oba případy jsou stále ve fázi vyšetřování.