V Praze protestovalo několik stovek lidí proti postupu norské sociální služby Barnevernet. Kritici jí vytýkají odebírání dětí z rodin cizinců v Norsku. Po proslovech před velvyslanectvím Norska v Praze vyrazili demonstranti k budově norských fondů. Akce byla součástí řetězu demonstrací v různých zemích.
V Česku jitří emoce nový případ nemocného devítiměsíčního děvčátka české matky i starší kauza sourozenců Michalákových. Podle jedné z organizátorek akce Jordanky Jiráskové se dnešní akce připravovala od prosince. "Chceme vzkázat, že víme o jejich propagandě, víme, že lidem v Norsku lžou. Chceme, aby všechny děti byly odevzdány a vráceny zpět svým vlastním rodičům, kterým byly neoprávněně odebrány," řekla Jirásková před začátkem pochodu. Podle jejího názoru jsou lidem odebírány děti na základě nepodloženého udávání, aniž by se dělalo důkladné šetření v rodině.
Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský v proslovu zdůraznil, že neprotestují proti Norsku, ale proti systému odebírání dětí, který se prý vymkl kontrole. "Nelíbí se nám to, co se děje v Norsku," uvedl v proslovu Zdechovský. Europoslanec za Svobodné Petr Mach zase představil návrh mezinárodní smlouvy, na základě které by mohly být vydány děti Michalákovy do České republiky. Návrh smlouvy chce předat českému ministerstvu zahraničí.
Podle odhadu z místa před velvyslanectvím byla na začátku protestu zhruba stovka lidí. Další ale přicházeli, a tak se počet mohl zdvojnásobit. Organizátoři odhadli počet účastníků na 300 až 400. Policie se k odhadům nechtěla vyjadřovat.
Zhruba hodinový průvod prošel hlavní turistickou cestou přes Karlův most, Staroměstské na náměstí Republiky, kde sídlí úřad norských fondů. Protestující nesli transparenty s hesly jako "Děti patří rodině", "Norsko, dej ruce pryč od našich dětí", "Vraťte české děti české matce" nebo "Stop norskému fašismu". V podobném duchu se nesla i hesla, která při pochodu dav skandoval. Pochod zaujal i řady turistů, kteří si demonstranty fotili. Podle mluvčího pražské policie Jana Daňka se akce obešla bez problémů.
V Česku na sebe pozornost strhl případ bratrů Michalákových. Norská sociální služba odebrala českým rodičům syny - dnes téměř jedenáctiletého Denise a šestiletého Davida - v květnu 2011 kvůli podezření na zneužívání a zanedbávání. To se nepotvrdilo. Soud ale tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Norské úřady loni v září rozhodly o zbavení matky rodičovských práv a adopci mladšího hocha. Eva Michaláková se odvolala, soud by se měl konat koncem února.
Vášně budí i kauza devítiměsíčního děvčátka, které norská sociálka odebrala české matce a norskému otci před pár týdny. Podle matky to zdůvodnila nedostatečně rozvinutým kontaktem s dcerou a špatným vztahem k ní. Matka a otec předtím uvedli, že pokud bude léčba pro dítě náročná a nebude ho zvládat, ukončí ji. Barnevernet to bral nejspíš jako odmítání léčení, vyplývá z matčina vyjádření.
Odebrání dětí v Norsku řeší i slovenská matka či rumunská rodina. Protesty se dnes podle pořadatelů konají také v Moskvě, Litvě a Vídni, v dalších dnech pak v indické Kalkatě, v Bratislavě či ve Varšavě. Dosud se uskutečnily v Norsku, Španělsku, Británii či Rumunsku.
