Velký ústup od svých reforem zahájilo koncem roku ministerstvo práce a sociálních věcí. Výsledek říjnových voleb a spory v koalici ho donutily udělat ústupky v projektu sociálních karet, Ústavní soud pak zrušil povinnou veřejnou službu. Změny se zřejmě dají čekat i v příštím roce.
Letošní rok se ministerstvu práce a sociálních věcí příliš nevyvedl. Podařilo se mu sice protlačit reformu důchodů, v jejímž rámci zavede od příštího roku nový pilíř penzijního systému, přes různá úskalí, ovšem jinak jeho "tah na branku" v prosazování reforem spíše selhával.
První náraz na realitu přišel už v lednu, kdy zkolaboval systém výplaty sociálních dávek. Desetitisíce až statisíce lidí nedostaly peníze včas a zkomplikovalo jim to podstatně život. Někteří dokonce tvrdili, že nemají dost prostředků na jídlo. Tehdejší ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09) se hájil tím, že jde jenom o přechodné problémy způsobené zaváděním nového počítačového systému. Přislíbil, že když se nepodaří problémy napravit, odstoupí.
Sociální karty se změnily
Problémy s výplatou sociálních dávek nakonec ustál. Ne však na dlouho. Odejít totiž musel už v říjnu, kdy byl kvůli podezření z uplácení zatčen jeho první náměstek a dlouholetý spolupracovník Vladimír Šiška. Spolu s výsledkem říjnových voleb do krajských zastupitelstev a do Senátu, ve kterých koaliční strany příliš neuspěly, to znamenalo podstatné změny v jednom z klíčových projektů ministerstva. Byly jím takzvané sociální karty.
Nové sKarty mělo dostat téměř 900 tisíc lidí s tím, že jejich prostřednictvím budou dostávat sociální dávky. Měla tak skončit možnost dostávat peníze složenkou, případně si je vyzvedávat přímo na úřadu práce. Ministerstvo argumentovalo tím, že ušetří peníze za poštovné, které platilo České poště.
Proti tomu se ovšem zvedl veliký odpor z řad zdravotně postižených, odborů a opozice, ale i některých koaličních poslanců. Kritici protestovali proti tomu, že údaje o příjemcích dávek dostane Česká spořitelna. Spatřovali v tom porušení ochrany osobních údajů. Argumentovali také, že bankomaty České spořitelny jsou pro mnoho starších nebo hendikepovaných lidí nedostupné, takže se ke svým penězům nedostanou.
Postupně navíc vycházelo najevo, že smlouva s Českou spořitelnou obsahuje bod, ve kterém se ministerstvo zavazuje vyplácet sociálními kartami i starobní penze, přestože s tím nesouhlasily všechny koaliční strany. Za účasti premiéra Petra Nečase (ODS) se proto uskutečnilo jednání s Českou spořitelnou, na němž se dohodly změny ve smlouvě. Na jejich základě si příjemci dávek budou moci nechat zasílat i nadále peníze složenkou a sKarta tak může sloužit pouze jako identifikační průkaz. Její platební funkce bude povinná pouze pro některé příjemce pomoci v hmotné nouzi.
Práce zadarmo je nemorální, řekl Ústavní soud
Druhou podstatnou změnu přinesl letošní rok nezaměstnaným. Úředníci z úřadu práce je totiž od ledna už po dvou měsících od registrace mohli posílat na takzvanou veřejnou službu. V jejím rámci museli nezaměstnaní odpracovat až dvacet hodin týdně pro obce či neziskové organizace. A to zdarma. Pokud neuposlechli, vyškrtl je úřad práce z evidence, což znamená, že přišli o podporu a stát za ně přestal platit pojištění. Předtím přitom byla veřejná služba určená jen pro lidi v hmotné nouzi, kterým umožnila zvýšit si příspěvek na živobytí.
I proti tomu protestovala řada organizací, mimo jiné kancelář ombudsmana Pavla Varvařovského. Situaci nakonec vyřešil Ústavní soud, který rozhodl, že veřejná služba je v rozporu se zákazem nucené práce.
Problémy ovšem měly i další projekty ministerstva. Konkrétně šlo o novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která má dostat děti z kojeneckých ústavů a dětských domovů zpět do rodin a k pěstounům. Zatímco podstatná část veřejnosti ji vítala, prezident Václav Klaus se proti ní postavil se slovy, že "nebudeme mít ani pěstouny, ani ústavy a děti budou končit na ulici". Sněmovna ovšem jeho veto přehlasovala.
Ministerstvu se zatím přes velkou kritiku veřejnosti povedlo uhájit další projekt, kterým je povinnost nezaměstnaných hlásit se na pracovištích Czech Point v pobočkách České pošty. Tímto opatřením chce bojovat proti černé práci a zneužívání sociálních dávek.
Opatření se ovšem nelíbí například ombudsmanovi, podle kterého je to nepřiměřený zásah do lidské důstojnosti. Pohrozil kvůli tomu dokonce žalobou. Zpochybnil, že by to nějak pomáhalo boji s nelegálním zaměstnáváním. Podle jeho údajů systémem prochází 70 tisíc lidí a nelegálně pracujících bylo jen 46. V lednu kvůli tomu má jednat s novou ministryní práce Ludmilou Müllerovou (TOP 09). Pokud bude s výsledkem jednání nespokojen, žalobu podá.
