Církev je připravena domáhat se svého spravedlivého nároku na ukradený majetek. Tam, kde je podezření na nezákonný převod třetím osobám, podle generálního sekretáře České biskupské konference (ČBK) Tomáše Holuba musejí rozhodnout soudy.
"Zodpovědně zde chci prohlásit, že legálně nabytý majetek obcí či soukromníků ohrožen není a nemůže se stát předmětem "restitučních žalob". Po přečtení článku jsem nabyl dojmu, že se tu chystá loupež století, kdy se před římskokatolickou církví musejí třást obce, firmy, organizace či jednotlivci vlastnící nějaký majetek," reagoval Holub na článek Církve chtějí víc, žalují i soukromníky, který vyšel v časopisu TÝDEN.
Podle jeho slov dostanou církve a náboženské společnosti za nevydatelné věci finanční kompenzaci. "To ovšem neznamená, že zde neexistuje pro 'restituce' zákonně blokovaný majetek, u něhož se objevuje vážné podezření na nezákonný převod jiným osobám, tedy nerespektování práva ČR. V těchto případech je církev připravena domáhat se svého spravedlivého nároku," říká Holubec s tím, že církve si uložily dobrovolnou seberegulaci.
Zřejmě ne stoprocentní. TÝDEN upozornil například na žalobu benediktinského řádu na Rybářství Chlumec, po kterém mniši chtějí dva rybníky. Ředitel firmy Ladislav Vacek nic proti církevním restitucím nemá, ale nechápe, proč je má odnést jeho soukromá společnost. Když rybářství chtělo na počátku devadesátých let odkoupit vodní díla od státu, předcházelo tomu rozsáhlé bádání v archivech. Odprodejem se zabývala tři různá pracoviště ministerstva zemědělství, vyjadřovalo se k němu tehdejší ministerstvo pro správu národního majetku. Všichni úředníci konstatovali, že stát oba rybníky vlastní od pozemkové reformy z roku 1920, proto nic nebrání jejich prodeji. Transakci nakonec odsouhlasila vláda Václava Klause. Více razítek už rybáři ani získat nemohli, přesto dnes nemají jistotu, že jim rybníky zůstanou.
"Jestli stát dovolí, abychom o ně přišli, napraví jedno bezpráví spácháním další křivdy," zlobí se Vacek. "Víte, jak by to vyznělo pro lidi, kteří se o rybníky starají? Šlo by o vzkaz, že se poctivá práce nevyplácí." Za 22 let, co jim rybníky patří, do nich opakovaně "nalévali" další peníze na běžnou údržbu i na opravy škod po povodních. Po prohraném soudu by na nich mohli hospodařit maximálně jako nájemníci, pokud by jim "nový" majitel rybníky pronajal.
Advokátka benediktinů Alena Štumpfová považovala otázky TÝDNE úskočné, klamavé a předstírající nepravdivé skutečnosti. "Veškeré vámi nastolené otázky bude soud zkoumat. Slyšel jste někdy o způsobech 'divoké privatizace'?" dodala s tím, že řád rybníky vlastnil od 29. dubna 1672 až do 25. února 1948.
Podle Holuba jde o jeden ze sporných případů, kterých nebude mnoho ve srovnání s tisíci bezproblémovými. "Z celkového množství bezmála devadesáti tisíc pozemků se tedy jedná o méně než 0,4 procenta podaných žádostí o navrácení jednotlivých územních jednotek," srovnává generální sekretář a přidává jiný příklad: "Na pozemek v obci Homole u Panny byla podána restituční výzva; byl vydán dohodou se Státním pozemkovým úřadem (SPÚ). Dříve však, než SPÚ dohodu ve správním řízení schválil, obec Homole u Panny uzavřela taktéž s SPÚ smlouvu o bezplatném převodu tohoto zákonem blokovaného pozemku. Ačkoli SPÚ kontaktoval obec s návrhy na řešení situace, zastupitelstvo obce se však usneslo, že trvá na svém vlastnictví pozemku. Řád dominikánů v tomto případě bude žádat soud, aby rozhodl podle práva."
Soudy jsou zřízeny pro rozplétání podobných kauz, ale podle Holuba je to pro církve až ta poslední možnost k nápravě, pokud nedojde k dohodě. "O tu budeme usilovat vždy na prvním místě," dodává.
