-559bc45c60669.jpeg)
Většina obyvatel Vyšních Lhot na Frýdecko-Místecku se uprchlíků nebojí. V obci by měl vzniknout uprchlický tábor. Místní už z dřívějška podobnou zkušenost pamatují. Běženci tam žili od roku 1993, šlo například o obyvatele Čečenska, Kosova i Asie. V jednu dobu jich v táboře bylo až tisíc najednou. Zásadní problémy se však místním v paměti nevybavují.
"Naopak obec z toho měla profit. Dostávala osm korun na uprchlíka a den. V celkovém součtu to udělalo dost peněz. Ty se používaly na opravy chodníků a další potřebné investice," řekl jeden z obyvatel, který však nechtěl uvést své jméno.
Na druhou stranu podle něj uprchlické zařízení nijak výrazně život v obci nepoznamenalo. "Jen první čtyři roky to tady fungovalo jako pobytové zařízení a lidé tam žijící mohli areál opustit. To třeba chodili po rodinách a hledali práci. Pomáhali například kopat novou kanalizaci. Dostávali za to trochu peněz," doplnil.
Později se režim v táboře změnil a areál začal sloužit jako záchytný tábor, kde uprchlíci čekali na vyřízení svých žádostí o azyl. "V té době už tábor opustit nemohli a s místními přišli do styku v době, kdy je přivezl autobus a oni pak šli kousek pěšky k bráně tábora," řekl.
Na to si pamatuje i Miroslav Očadlý. Vzpomíná, jak jednou večer silně pršelo. Do místní restaurace Maryčka vešla žena a pět dětí. "Ptala se, jestli je ve Vyšních Lhotách. Ruštinu jsem trochu ovládal. Zjistil jsem, že je z Čečenska a její manžel bojuje ve válce. Venku pršelo, tak jsme se jí rozhodli kufry k bráně tábora odnést," řekl Očadlý.
Pamětník však připouští i negativní případy. Když například v roce 2001 operovaly po trase dálnice gangy, které přepadávaly a okrádaly auta cizinců. Šlo hlavně o ukrajinské dělníky. Policie několik skupin zadržela a při vyšetřování kriminalisté zjistili, že někteří pachatelé přebývali právě v utečeneckém táboře ve Vyšních Lhotách.
V areálu tábora byla přísně zakázána konzumace alkoholických nápojů. Pro některé jeho obyvatele to byl problém, a tak se pokoušeli získat alkohol, nejčastěji vodku, nelegálně. Přes plot vysílali mladé chlapce, kteří jim pro alkohol měli do obce zaběhnout.
Areál, který se ještě nedávno měl stát věznicí, je v majetku ministerstva vnitra. "To rozhodne, co se tady bude dělat. Žádný odpor proti tomu nic nezmůže," řekl obyvatel Vyšních Lhot Očadlý a dodal: "Jestli to tady budou chtít, tak to tady bude."
Areál ve Vyšních Lhotách má rozlohu 75 tisíc metrů čtverečních a jako zařízení pro uprchlíky se využíval už dříve. Otevřen byl v polovině 90. let, měl kapacitu 580 lůžek. Jeho součástí jsou ubytovací a administrativní objekty i skladovací prostory.
Objekt se pro ubytování uprchlíků nevyužívá od prosince 2009. V červenci 2011 ho Správa uprchlických zařízení prohlásila za nepotřebný. Ministerstvo jej proto nabídlo dalším složkám státu a státním organizacím. Loni v lednu o areál projevila zájem vězeňská služba, která spadá pod ministerstvo spravedlnosti.
