Plénum Ústavního soudu ve středu poprvé veřejně zasedne k jednání o církevních restitucích. Vyslechne argumenty a názory tří skupin odpůrců zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi. Soud pozval k jednání také zástupce Poslanecké sněmovny, Senátu a vlády, není však dosud jasné, kdo konkrétně do Brna přijede.
Po veřejném jednání soud často ještě týž den vyhlašuje nález. Vzhledem ke složitosti problematiky je tentokrát pravděpodobnější to, že soud vyhlášení odročí na později, aby mohl dokončit nález a zapracovat do něj shrnutí veřejného jednání. Po poslední novele zákona soud svolává veřejné jednání pouze z vlastní vůle, třeba když chce od účastníků řízení zjistit další podrobnosti a klást jim dotazy.
Soud postupně dostal tři návrhy na zrušení zákona o církevních restitucích. První podala z iniciativy Věcí veřejných skupina senátorů, druhý poslanci ČSSD a třetí zákonodárci KSČM s podporou části sociálních demokratů. Druhý a třetí návrh soud odmítl, bude se věcně zabývat tím prvním. Sociální demokraté a komunisti však mají statut vedlejších účastníků řízení, a tak soud může přihlížet i k jejich argumentům.
Církve mají podle schváleného zákona od státu dostat nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také celkem 59 miliard korun, navýšených o inflaci. Zároveň stát postupně přestane hradit platy duchovních.
Všechny tři návrhy žádají zrušit zákon jako celek, senátoři ještě jako alternativu předkládají zrušení některých konkrétních částí, paragrafů, vět či slov. Všichni odpůrci zákona kritizují skutečnost, že církev podle jejich názoru získá i majetek, který jí nikdy z právního hlediska nepatřil. Dále zpochybňují také výpočet a rozdělení finančního odškodnění. Poukazují též na to, že církve jsou zvýhodněny oproti ostatním restituentům.
Další část argumentů směřuje proti způsobu projednávání a schvalování zákona. Jde zejména o to, že Poslanecká sněmovna údajně neprojednala předlohu na nejbližší schůzi po jejím navrácení Senátem. Podle senátorů navíc docházelo k omezování debaty ve sněmovně. Věci veřejné tvrdí, že kvůli svému postoji k církevním restitucím čelily pokusu o rozštěpení z vnějšku.
Ústavním soudcem zpravodajem je Stanislav Balík. První veřejné jednání čeká nové soudce Miladu Tomkovou, Jaroslava Fenyka a Jana Filipa.
