Ke sledování nedělního referenda o sebeurčení Krymu se zaregistrovali pozorovatelé z více než 21 zemí, mimo jiné z USA či Německa. Podle zprávy agentury RIA Novosti to oznámila krymská volební komise. Oficiální představitelé těchto zemí přitom účast při hlasování neohlásili a naopak dali na vědomí, že plebiscit je nelegální a že jeho výsledek neuznají. Na Krym míří mimo jiné poslanec dolní komory českého parlamentu za hnutí Úsvit přímé demokracie Milan Šarapatka, který svou pozorovací misi oznámil v rozhovoru pro list Právo.
Anketa:
V neděli se na Krymu koná referendum o připojení k Rusku. Myslíte, že se nehledě na nynější povyk Západ nakonec smíří s tím, že Krymský poloostrov se stane součástí Ruské federace?
- Ne. 33%
- Ano. 33%
- Je mi to jedno. 33%
Podle šéfa krymské volební komise Michaila Malyševa hodlá referendum na místě sledovat pět desítek zahraničních politiků a pozorovatelů, mimo jiné z USA, Izraele, Francie, Německa, Itálie, Španělska či Řecka.
Krymské úřady daly najevo velký zájem o účast zahraničních pozorovatelů, ale oslovené státy podle dosavadních informací nechtějí vyslat své oficiální zástupce. Výjimkou je Rusko, odkud přijedou poslanci parlamentu.
Nedělního hlasování se podle Malyševa může zúčastnit přes 1,5 milionu oprávněných voličů. Převážně ruskojazyčný Krym podle údajů z letošní ledna obývá 1,96 milionu lidí.
Očekává se, že jihoukrajinský autonomní poloostrov, který je nyní pod faktickou kontrolou ruských vojenských jednotek, se vysloví pro připojení k Rusku. USA či EU upozornily, že referendum kvůli jeho nezákonnosti neuznají. Opakovaně také vyzvaly Moskvu, aby jeho uspořádání zabránila.
Se situací na Krymu se chtěla v minulých dnech na místě seznámit Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) - její vojenské pozorovatele však do oblasti nevpustily ozbrojené hlídky. Zvláštní vyslanec generálního tajemníka OSN Robert Serry musel Krym kvůli výhrůžkám opustit.
Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že OBSE musí pro své mise získat souhlas místních představitelů. "Kvůli logistice by přirozeně mělo souhlasit vedení ukrajinských regionů, kde se očekává působení (mise)," uvedlo ministerstvo. Moskva prozatím formálně uznává příslušnost Krymu k Ukrajině, zároveň ale tvrdí, že tamní obyvatelé mají právo o svém osudu rozhodnout sami.
Inspektoři OBSE chtěli mimo jiné prověřit, zda Rusko dodržuje smlouvu o své černomořské flotile. Ta sídlí na pronajaté základně v krymském Sevastopolu a bez souhlasu Kyjeva nesmí na poloostrově podnikat žádné vojenské akce. Proruské úřady na Krymu tvrdí, že ruští vojáci základnu neopustili, stejnou pozici zastává také Moskva. Ozbrojence bez identifikačních znaků, kteří jsou rozmístěni na poloostrově, Kreml označuje za "krymskou domobranu"; v zahraničí panuje přesvbědčení, že to jsou příslušníci ruské armády.
Zahraniční novináři, kteří na Krymu působí, hlásí pohyby ruských vojsk i mimo základny flotily. Například v pondělí Reuters informoval o koloně nejméně stovky ruských vojenských vozidel asi 15 kilometrů od Sevastopolu. Dnes Reuters oznámil, že nedaleko Sevastopolu zakotvila ruská výsadková loď Jamal, ze které následně vystoupili vojáci a vyjely nákladní vozy a nejméně jeden obrněný transportér.
