Ombudsman: Osobní prohlídky ve věznicích jsou nedůstojné

Osobní prohlídky jsou podle veřejného ochránce práv Pavla Varvařovského zásahem do lidské důstojnosti a i věznice by je měly používat šetrně. Ve věznicích jsou prohlídky legitimní, uvedl Varvařovský v závěrečné zprávě za rok 2011. Kritizoval však jejich důkladnou podobu, při níž musí odsouzený udělat nahý několik dřepů, aby se vyloučilo přenášení zakázaných látek v konečníku, a ukázat, že nic nepřenáší u kořene penisu. Vězeňská služba postup hájí, podle ombudsmana však nepředložila přesvědčivé argumenty.

Ombudsman se praxi ve věznicích věnuje dlouhodobě a mnohokrát ji kritizoval. Ve zprávě však uvedl, že mnohé se zlepšilo. Zmínil například novou možnost, aby i člověk bez peněz mohl po umístění do vazby poprvé kontaktovat svého advokáta na náklady vězeňské služby. Podle zákona si telefon musí platit obviněný. Podle Varvařovského na tom však nelze trvat vždy, protože pak by obviněný mohl utrpět na svém právu na právní pomoc, obhajobu a obecně na spravedlivý proces.

Varvařovský uvedl, že ČR patří v Evropě mezi státy s nejvyšším počtem odsouzených - na 100 tisíc obyvatel jich je 219. Ve věznicích a vazebních věznicích je podle jeho zprávy aktuálně přes 23 tisíc lidí, přičemž dalších 6 tisíc odsouzených se nástupu do výkonu trestu vyhýbá. I tak jsou věznice přeplněné a například na jednoho vychovatele připadá 60 vězňů, i když podle vyhlášky jich mělo být 20. V takové situaci je podle Varvařovského možnost práce s vězni "takřka nulová" a je otázkou, "nakolik výkon trestu (...) může plnit svou funkci".
Ochránce se ve zprávě věnuje i povinnosti hradit náklady výkonu trestu a vazby. Týká se jen části vězňů, například těch, kteří ve věznici pracují nebo pobírají důchod. Platba však zároveň patří k nejhůř vymahatelným, úspěšnost na tomto poli činí tři procenta a vězni státu dluží stovky milionů korun.

Podle Varvařovského je na zvážení, zda povinnost nezrušit, protože jako dlužníci si propuštění odnášejí do života závazky, které je potom znovu mohou svést ke kriminálním činům. Peníze, které by vězňům v případě zrušení poplatku zůstaly, by se podle ombudsmana daly používat například na úhradu nákladů trestního řízení nebo škod způsobených trestnou činností. Mnozí vězni by z nich mohl platit i výživné.