Pátrání po pohřešovaných končí, v troskách zničeného panelového domu ve Frenštátě pod Radhoštěm už zřejmě žádný člověk není. Při nedělním výbuchu a následném požáru zde zahynulo nejméně pět lidí, z toho tři děti. V sutinách nyní probíhá závěrečný průzkum. Řekl to ředitel moravskoslezských hasičů Zdeněk Nytra. Zbytky domu čeká v úterý demolice.
Dva ze zraněných, kteří jsou od neděle ve Fakultní nemocnici Ostrava, jsou podle mluvčího nemocnice Tomáše Oborného stále v kritickém stavu. Muž i žena mají rozsáhlé popáleniny, žena na 90 procentech těla. Dalších devět zraněných, včetně tří dětí, je mimo ohrožení života.
Policie pohřešuje dva lidi. V noci na pondělí však v ruinách našli hasiči lidské ostatky, které byly ve velmi zdevastovaném stavu a zatím se je nepodařilo identifikovat. Policejní mluvčí Soňa Štětínská ČTK řekla, že je možné, že ostatky nepatřily jednomu člověku, ale dvěma. Může se tedy jednat o oba pohřešované. "Identifikace bude trvat zřejmě několik dnů," řekla Štětínská.
Nytra řekl, že v domě bylo několik ohnisek požáru. Jedno bylo v bytě, který obýval muž, jehož místní označují za problémového, druhé ve sklepě. V domě ale možná byla i další ohniska. "Ze svědeckých výpovědí máme zadokumentována tato dvě ohniska. Ta ostatní, to je v tuto chvíli spekulace, protože to mohl být už důsledek těch výbuchů," řekl Nytra.
Více ohnisek by mohlo nasvědčovat tomu, že požár byl založen úmyslně. "To je verze, se kterou dneska pracujeme," řekl Nytra. Policie vyšetřuje neštěstí jako trestný čin obecné ohrožení. Policejní mluvčí Štětínská ale řekla, že je to jen jedna z vyšetřovacích verzí.
Místní lidé se však k verzi o úmyslném způsobení výbuchu přiklánějí. V bytě v prvním patře domu podle nich bydlel muž, se kterým byly potíže, měl být vystěhován a lidem v domě vyhrožoval zabitím. Frenštátští zastupitelé v pondělí na svém mimořádném zasedání připomněli, že muž si stěžoval na hodně lidí a řada stížností zase přišla na něj, podával oznámení na město i policii a minulý týden odmítl ve svém bytě revizi. Podle neoficiální verze muž úmyslně založil požár a pak se ještě snažil zabarikádovat dveře bytů, aby lidé nemohli ven. Sám chtěl utéci, avšak zahynul, zřejmě při výbuchu.
Výbuch podle Nytry narušil statiku domu do té míry, že se uvolnily stropní panely a stropy se částečně zřítily. "Jakkoliv rychlý zásah by lidem uvnitř nejspíš nepomohl. Zůstali uvnitř na takových místech mezi panely, že ten konec byl asi neodvratný a rychlý," řekl Nytra.
Exploze v panelovém domě v centru města nastala v neděli krátce před 04.00. Po výbuchu vypukl požár, který zničil celý třípatrový dům, v němž bylo šest bytů. Obvodové zdi pak museli hasiči strhnout, aby se dostali k sutinám. "V úterý se musí projít část, která stojí, vysbírat osobní průkazy, cennosti a tak dále. Zároveň by měla nastoupit firma, která to bude rozebírat," řekl Nytra.
Obyvatelé sousedního domu, se kterým má zničený objekt společnou zeď, byli evakuováni. Domů se budou moci vrátit až po demolici zbytků trosek.
Frenštátští zastupitelé v pondělí schválili milion korun ze své rezervy na náklady spojené s likvidací následků neštěstí a také 50 tisíc korun pro každého přeživšího obyvatele ze zdevastovaného domu. Radnice zřídila i krizovou linku. Lidé mohou volat zatím na recepci úřadu na číslo 556 833 111, město chystá speciální linku i sbírku. Starostka města Zdeňka Leščišinová řekla, že pomoc nabízí obrovské množství lidí.
Soustrast všem pozůstalým i blízkým obětí zříceného panelového domu vyjádřil i premiér Petr Nečas. "O situaci na místě jsem průběžně informován a dostal jsem ujištění, že je situace stabilizovaná. Nyní je nutné především pomoci postiženým obyvatelům a zjistit příčinu tragédie, aby se podobná neštěstí neopakovala," uvedl Nečas.
Nejhorší civilní neštěstí v ČR
Výbuch v panelovém domě se zařadil k nejhorším katastrofám svého druhu v ČR i Československu. Nejvíce obětí po druhé světové válce si v prosinci 1973 vyžádal výbuch a zřícení budovy ubytovny Plastimatu v Tachově, kdy zemřelo 47 lidí. O půl roku později, v červenci 1974, při požáru po výbuchu v chemičce v Záluží u Mostu zahynulo 17 lidí. Osmnáct obětí si vyžádalo zřícení výrobní haly v podniku Mesit v Uherském Hradišti koncem roku 1984.
V povědomí veřejnosti asi nejvíce zůstává požár v ústavu sociální péče v Měděnci v severních Čechách, kdy v listopadu 1984 zahynulo 26 chovanek. Případ ztvárnil v roce 1992 ve svém filmu Requiem pro panenku režisér Filip Renč.
