Patří Edvard Beneš opravdu před haagský tribunál, a nemá ho tam doprovázet i Jan Žižka, známý to velitel lupičů a žhářů? Češi rádi podléhají svérázným výkladům národních dějin, jak ukázkově prokázala i předvolební prezidentská kampaň, v níž se kriticky vyjádřil vůči takzvaným Benešovým dekretům a poválečnému násilnému vysídlení sudetských Němců (nakonec poražený) kandidát na prezidenta Karel Shwarzenberg.
Neradi třeba slyšíme, že husité byli tlupou vrahů a žhářů. Vzhlížíme ke "zlatým šedesátým" a nebo k první republice a nechceme si příliš připouštět, že dnes žijeme v mnohem svobodnějších časech.
"Předvolební prezidentská kampaň nebyla zdaleka prvním příkladem, kdy se s vybranými událostmi či fenomény zachází jako s plastelínou. Tam, kde něco chybí, je možné to přilepit, kde přebývá, zase odervat, a ve výsledku dějiny tvarovat do žádoucí formy," říká spoluzakladatel webového portálu pro učitele historie moderni-dejiny.cz a gymnaziální učitel Petr Šimíček.
Nejde přitom jen o moderní dějiny, Šimíček odkazuje například na stereotypní výklady husitství či takzvané doby temna.
* Proč české historiky tolik pobouřila prezidentská kampaň?
* Jsou sudetští Němci skutečně cizáky, když v českých zemích žili sedm set let?
* Jak je možné, že dnes nikomu nevadí antisemitské a protipolské básně Petra Bezruče?
* Byl Jan Hus vysoký a vousatý, nebo malý a holobradý? A není to nakonec jedno?
*Proč někteří Češi stále vnímají vrcholné baroko očima Aloise Jiráska a demonstrují proti obnově Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí?
ODPOVĚDI NA TYTO A MNOHÉ DALŠÍ OTÁZKY NAJDETE V NEJNOVĚJŠÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 4. ÚNORA.
