Nad travnatou plochou letňanského letiště se nejprve ozve klapavý zvuk prvního československého leteckého motoru. Pak se do vzduchu vznese nezvyklá formace: dva hranaté jednoplošníky, které jako by vypadly z filmu pro pamětníky. Historická letka RČS totiž plánuje na poslední červencový týden start expedice do Bruselu. Hlavními hvězdami budou věrné kopie prvorepublikových strojů Avia BH-1 a BH-5.
V roce 1923 ta zpráva působila jako malý zázrak. Československý pilot Zdeněk Lhota dorazil vzduchem do Bruselu průměrnou rychlostí 138 kilometrů v hodině na prestižní mezinárodní závody.
V časech dvouplošníků jeho stroj Avia BH-5 vypadal futuristicky: pouze jednoduché křídlo, přísně aerodynamické tvary ... O to větší bylo překvapení, když československý letec triumfoval a odvezl si Cenu belgického krále a Cenu pro turistiku belgického aeroklubu pro rok 1923.
ČTĚTE TAKÉ: Padák se do "bosky" nevejde, říká pilot Mikulecký
Teď, po pětaosmdesáti letech, chtějí lidé z Historické letky Lhotův let na západ zopakovat. Výpravy se zúčastní hned dvě věrné repliky prvorepublikových avií: kromě BH-5 ještě její předchůdkyně Avia BH-1.
| "Peřinova stíhačka" |
| Avia BH-5 L-BOSA |
| Motor: Walter NZ-60 |
| Výkon: 60 - 70 k |
| Rozpětí: 9,7 m |
| Délka: 6,5 m |
| Hmotnost prázdného letounu: 350 kg |
| Maximální rychlost: 210 km/h |
| Na tomto typu letadla absolvoval část pilotního výcviku legendární československý stíhač z bitvy o Británii František Peřina. Starý veterán stavbu repliky sledoval a uvnitř trupu je jeho autogram. |
"Chceme tím připomenout nejen tehdejší úspěch mladého československého letectví, ale také devadesáté výročí jeho vzniku," říká Milan Mikulecký z letky. Pravě ta přesnou repliku stroje postavila a loni na jaře v Mladé Boleslavi dostala do vzduchu. BH-5 přitom pohání originální motor Walter z roku 1923.
Zatímco Lhotovi stačil na cestu do Bruselu jediný den a jedno mezipřistání, nynější výprava se bude po Evropě pohybovat "žabími přískoky". "Naplánovali jsme si, že každá etapa bude dlouhá zhruba sto padesát kilometrů. Chceme zvládnout dvě denně, takže cesta do Bruselu by měla zabrat tři dny," popisuje Mikulecký, který bude sedět za kniplem jedné z avií. Ty se budou do Bruselu propracovávat rychlostí sto až sto deset kilometrů v hodině. Tedy pomaleji než auta na dálnicích.
Vše však zaleží na počasí. "Jsou to dřevěná letadla. Doktor Lhota sice do Belgie doletěl za den, ale před zpáteční cestou čekal téměř čtrnáct dní na dobré počasí," dodává pilot.
Rozhovor s Milanem Mikuleckým připravujeme na 11. hodinu.
Foto: Tomáš Málek
