Nový šéf Ústavu pro studium totalitních režimů Jiří Pernes není mezi českými historiky působícími ve vědeckých institucích a na univerzitách zdaleka jediným, koho kompromituje jeho působení za totalitního režimu.
Pouliční nepokoje v srpnu 1969 skončily naprostým krachem a likvidací kontrarevolučního dobrodružství, za kterým stálo kriminální podsvětí a zfanatizované živly, jež měly spojení na protikomunistické centrály a imperialistické výzvědné služby. To je jedna z mnoha sentencí ze třetí části knihy K dějinám socialistického Československa z roku 1986, kterou "redakčně zajišťoval" Ondřej Felcman. Dnešní šéf Historického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové.
Kupříkladu němečtí vysokoškoláci se bývalých akademických velebitelů nacismu v 60. letech zbavili, upozorňuje historik a bývalý disident Petr Placák, který za minulého režimu nesměl dostudovat a na univerzitu se proto vrátil až na počátku 90. let. Je přesvědčen, že zmizet ze svých dnešních funkcí by měli i čeští prorežimní historici. "Pokud se za svoje někdejší prohřešky nedokáží omluvit a budou jen pořád mlžit, že to museli dělat, měli by se takovým historikům postavit jejich studenti," radí.
ODS chce, aby Pernese řešil Senát
Senátoři ODS chtějí, aby se situací v v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) zabývala horní komora parlamentu na své dubnové schůzi. Oznámil to předseda senátorů ODS Tomáš Julínek. Stejně jako jeho kolegové se obává, že ústav pod vedením historika Jiřího Pernese ztratí smysl a účel, kvůli kterému vznikl. Senát, který jmenuje členy rady ústavu, by měl podle Julínka prošetřit spory o regulérnost Pernesova jmenování. Schůze horní komory začne 21. dubna.
ČTĚTE TAKÉ: Vědeckou radu ústavu totality opustili další členové
Čistka v ústavu totality: Pernes odvolal čtyři lidi
Gruša opustil ústav totality, nechce Pernese za šéfa
"My jsme to opravdu zakládali ne jako jenom historický bádací ústav, ale jako otevřenou instituci, kde se budou nové generace poučovat z minulosti," uvedl Julínek po setkání zástupců ODS s iniciátory petice na podporu ÚSTR. Předpokládá, že do schůze Senátu se sejde se členy rady ještě senátní petiční výbor.
Za důležité pokládá Julínek prověřit, zda byl postup rady ústavu právně v pořádku. Senát sice nemá na radu ústavu přímý vliv, ale "jsou tam určité zákonné důvody, které by mohly vést ke zpochybnění role této správní rady", uvedl Julínek. "Já nechci jít tak daleko, spíše jde o tu proceduru, nápravu té procedury," dodal. Senát by tak mohl radu například vyzvat k novému přehodnocení Pernesova zvolení a vyhlášení nového výběrového řízení, což požadují i osobnosti podepsané pod peticí.
Pernes vyvolal rozruch poté, co se po jeho zvolení ukázalo, že navštěvoval Večerní univerzitu marxismu-leninismu (VUML), ale neuvedl to do životopisu. Někteří zaměstnanci ústavu a osobnosti také zpochybnili samotné výběrové řízení, Pernes podle nich nesplnil některé jeho zákonitosti. "Člověk, který celá 70. a 80. léta oslavoval Vítězný únor, KSČ a dělnické hnutí na Břeclavsku, to prostě není člověk, který by měl dávat podklady k lustracím, spravovat archivy Státní bezpečnosti," uvedla jedna z tvůrkyň petice Monika MacDonagh-Pajerová.
Za Pernese se naopak postavilo sedmdesát z celkem osmdesáti historiků a archivářů Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a Archivu bezpečnostních složek (ABS). Historikové a archiváři ve stanovisku, které chtějí předat Radě ÚSTR, rovněž vyjádřili obavy z politizování posledních událostí kolem ústavu. Uvedli, že plně respektují výsledky výběrového řízení a že ho považují za "výsledek svobodné a demokratické volby Rady ÚSTR". Ta by podle nich neměla být zpochybňována různými mediálními a bohužel i politickými tlaky a zájmy.
Proč děkan Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Zdeněk Radvanovský ve své bibliografii neuvádí svoje trojdílné Kapitoly z dějin světové socialistické soustavy?Odpovědi na tyto i další otázky najdete v aktuálním čísle časopisu TÝDEN, které je právě v prodeji.
Foto: Karel Šanda, ČTK
