Dědička hlubocké větve rodu Schwarzenbergů Alžběta Pezoldová nezíská od Národního památkového ústavu obraz své prababičky Idy ze Schwarzenbergu, který visí na zámku Hluboká nad Vltavou.
Ústavní soud počátkem dubna odmítl stížnost Pezoldové. Nevyhověl ani jejímu opakovanému návrhu na zrušení zákona, který po druhé světové válce připravil hlubocké Schwarzenbergy o veškerý majetek.
Pezoldová ve stížnosti poukazovala na údajný neoprávněný zásah do soukromého a rodinného života. Obraz označila za "památku výlučně rodinného charakteru", k níž má citový vztah. Argumentovala klíčovým nálezem, jímž Ústavní soud otevřel Schwarzenbergům cestu k získání jejich hrobky v Domaníně u Třeboně. Na hrobku, jakožto pietní místo rodinného charakteru, totiž podle soudu nedopadají právní názory, kvůli kterým hlubočtí Schwarzenbergové po pádu komunismu nezískali zpět žádný majetek.
Podle Ústavního soudu však obraz není totéž co hrobka s tělesnými ostatky předků. "Umělecká díla tohoto typu mají mnohem větší význam, než je pouhé zachycení fyzické podoby - jde o kulturně historické artefakty, součást obecného kulturního dědictví, na nichž lpí důležitý veřejný zájem," stojí v usnesení senátu se zpravodajem Janem Musilem.
Soudci také poukázali na to, že Idu ze Schwarzenbergu, rozenou princeznu z Lichtenštejna, dělí od Pezoldové tři generace. Obraz nikdy nevisel v její domácnosti ani v domácnosti jejích rodičů. "Tvrzený emocionální poměr k uvedené věci či zobrazené osobě stěžovatelka sama nijak blíže skutkově nedokládá," upozornil Ústavní soud.
Soudci se blíže nezabývali ani sporným zákonem, přezdívaným "lex Schwarzenberg". V minulosti již soud odmítl několik návrhů na zrušení normy, která v roce 1947 převedla obrovské majetky hlubocké větve rodu na český stát. Rodina Pezoldových tvrdí, že zákon je od počátku protiústavní, a pokouší se dosáhnout jeho zrušení.
| Kauza Pezoldová |
|
Pezoldová v minulosti žádala od českého státu mnoho nemovitostí, například zámky v Hluboké nad Vltavou a Českém Krumlově, paláce v centru Prahy a mnoho staveb a pozemků v jižních Čechách. Uspěla jen v případě domanínské hrobky. Loni jí dal Nejvyšší správní soud novou šanci otevřít některé restituční spory a bojovat o část nárokovaných pozemků. Dědička hlubocké větve Schwarzenbergů tehdy uspěla se třemi kasačními stížnostmi proti verdiktům Městského soudu v Praze, které potvrdily zastavení restitučního řízení nemovitostí na Plzeňsku, Klatovsku a Jindřichohradecku.
Pezoldová, která žije převážně v Rakousku, se všech nemovitostí domáhá jako dědička posledního šlechtického držitele hlubockého majetku Adolfa Schwarzenberga. Poukazuje na to, že Adolf Schwarzenberg byl zastáncem československé demokracie za první republiky a z exilu podporoval odpor proti nacismu. Přesto po válce o všechno přišel. Druhá větev Schwarzenbergů, jež bývá označována jako orlická, získala majetek v Česku po roce 1989 zpět do svých rukou. Nejznámějším představitelem orlického majorátu je ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. |
