Výročí Osvětimi
Zeman vyzval k mezinárodní vojenské akci proti IS

Prezident Miloš Zeman v úterý na pražské konferenci k výročí osvobození nacistického tábora v Osvětimi vyzval ke sjednocené ozbrojené akci proti teroristům. Vedena by měla být na mezinárodní úrovni pod Radou bezpečnosti OSN a své síly by měli vyslat pokud možno všichni stálí členové rady. Zaměřit by se měla na výcvikové tábory teroristů s využitím moderních technologií. Islámský stát je podle Zemana úhlavním nepřítelem dneška.

Prezidentovu výzvu odmítl premiér Bohuslav Sobotka i šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (oba ČSSD), proti islamistům musí podle nich zakročit muslimové. Naopak pravicová opozice se Zemanem souhlasí.

Proti mezinárodnímu terorismu se podle Zemana musí bojovat výš než na úrovni národních států a demonstrací. Islámský stát má stejnou povahu jako nacistické Německo počátkem 30. let a hrozí superholocaust se stovkami milionů mrtvých, prohlásil.

Sobotka na Zemanův návrh reagoval slovy, že pokud se do akcí proti islamistům výrazně nezapojí i muslimské a arabské státy, vojenská akce nebude z dlouhodobého hlediska stabilní. "Západ za ně (muslimské státy) nemůže věčně tahat horké kaštany z ohně," řekl premiér před odletem do Osvětimi.

Podle Zaorálka by se Evropa neměla nechat "zjančit teroristy". "Takže máme vyhlásit křižáckou válku?! Ale proti komu a kam potáhneme? Proti džihádistickým skupinám od Senegalu po Somálsko, proti Libyi, Jemenu až po Pákistán? Nesmysl!" uvedl v prohlášení.
"Tento záměr podporuji, obávám se však, že slova Miloše Zemana nemají ve světě velkou váhu," uvedl místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek a podobně se vyjádřil šéf ODS Petr Fiala.

Zeman varoval také před selháním elit, vybíjením si frustrace na menšinách a politikou ústupků podobně jako se evropské země zachovaly k Německu před druhou světovou válkou. Bude ale podle něj třeba ještě řady teroristických útoků, než si veřejnost uvědomí, že se s teroristy nevyjednává, ale bojuje.

"Holocaust začíná první lavičkou v parku, na kterou si nesmí sednout Žid. A plynová komora je teprve dovršením, nikoli začátkem tohoto holokaustu," uvedl na pražské konferenci Zeman. "A my se musíme ptát, zda je možná, dokonce v ještě větších rozměrech, recidiva, která tentokrát nezahrne šest milionů Židů, ale zahrne příslušníky celé řady vyznání, ateisty a dokonce i muslimy," zdůraznil.

Stálými členy Rady bezpečnosti OSN jsou USA, Velká Británie, Francie, Rusko a Čína. K podobnému spojenectví v úterý na konferenci vyzval i prezident Evropského židovského kongresu Moše Kantor. Spojené státy, Velká Británie, Francie a Rusko by se měly podle něj chopit přední role v boji s radikálním islamismem, neonacismem či antisemitismem, podobně jako při osvobozování koncentračních táborů.

Podle historika Jiřího Kociana z Ústavu pro soudobé dějiny srovnávat Islámský stát s povahou nacistického Německa počátkem 30. let zcela nelze. Nebezpečí a principy jsou sice podobné, jde však o jiný dobový kontext a jiné mezinárodní souvislosti. Jiným prvkem je i islám. "Islám je víra, která funguje několik stovek let. Nacistické Německo byl nástup nové rasové ideologie v průběhu několika desetiletí," řekl Kocian.

Islámský stát je sunnitská radikálně-islamistická organizace, která vznikla z irácké odnože al-Kajdy. Svůj vlastní stát chce ustavit na severu Sýrie a Iráku. Nyní ovládá území o rozloze přes 30 tisíc km2 (zhruba jako Belgie), pod kontrolou má asi třetinu Sýrie a více než čtvrtinu Iráku. Podle loňské zprávy OSN se IS dopouští systematických porušení mezinárodního práva, popravuje civilisty, páchá sexuální útoky, provádí únosy a cílené útoky na politické i náboženské vůdce a zabíjí děti. Jeho postup se od loňského srpna nepříliš úspěšně snaží zastavit koalice zemí v čele s USA leteckými údery.