Podmínky pro zakládání rodin v Česku se v posledních letech zhoršují. Zvýšila se nezaměstnanost mladých, mají nižší příjmy než dřív a obtížné je sladění práce a soukromí. Vyplývá to ze zjištění, která ve středu na tiskové konferenci představil Český statistický úřad. ČSÚ vycházel z dat o pracovních silách, životních podmínkách lidí do 40 let a průměrném výdělku.
Lidé v Česku odkládají založení rodiny do pozdějšího věku. Později také odcházejí od rodičů a osamostatňují se. Mnohem víc lidí než dřív totiž studuje vysokou školu. Zatímco v polovině 90. let muži opouštěli rodičovské hnízdo kolem 24 let a ženy kolem 22 let, po roce 2010 jim bylo v průměru o dva roky víc. Do partnerství muži před dvěma desetiletími vstupovali kolem 26 let a ženy před 24. narozeninami, teď muži po třicítce a ženy starší 26 let.
Podle Ondřeje Nývlta z oddělení pracovních sil ČSÚ se 90. léta vyznačují vysokou zaměstnaností mladých lidí. Většinou nešli dál studovat, nastoupili do práce a začali vydělávat. Měli tak na založení rodiny peníze. Nyní lidé studují déle, do zaměstnání jdou později a později také mají příjem. Ve srovnání se situací minulých let jsou navíc jejich mzdy mnohem nižší. Podle Nývlta je to patrné hlavně u vysokoškoláků, kteří na počátku své kariéry berou zhruba 70 procent průměru lidí s vysokoškolským vzděláním. "Nebyl by to problém, kdyby docházelo k celkovému nárůstu reálných mezd," podotkl Nývlt.
Podle něj se zvýšilo také riziko nezaměstnanosti mladých. Hůř jsou na tom ženy. Situaci komplikuje i tradiční rozdělení a vnímání rolí - muž vydělává a matka je doma s dítětem. "Vyšší podíl vysokoškolského vzdělání mají ženy. Pokud se díváme na populaci, vzdělanější fakticky jsou ženy. Charakteristické uspořádání rolí se může měnit. Ženy budou mít vyšší platy a budou se chtít víc realizovat," uvedl Nývlt.
Uplatnění žen s malými dětmi brání nedostatek částečných úvazků i nedostatek jeslí a školek. Podle Nývlta mívají kvůli potomkům pak léta pauzu na pracovním trhu, vracejí se na něj až před čtyřicítkou. "Míra nezaměstnanosti žen s malými dětmi je až trojnásobná ve srovnání s ženami, které děti nemají. I to může při rozhodování o založení rodiny hrát roli," uvedl.
Podle něj by příznivý dopad na zakládání rodin mohla mít třeba sdílená rodičovská dovolená či právě rozšíření částečných úvazků pro rodiče a víc jeslí a školek. Ministerstvo práce sestavuje skupinu odborníků, která má navrhnout opatření na podporu rodin. Vzniknout by měla ucelená rodinná politika.
