ANALÝZA: Jak a kdy se Češi rozhodnou, koho a proč volit

Domácí
15. 9. 2017 13:38
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Většina voličů se podle průzkumu agentury STEM/MARK rozhoduje až v týdnu před volbami, kterou stranu si vyberou. Orientují se hlavně podle konkrétních návrhů, politických programů a osobností stran. Podle předvolební kampaně se rozhodují jen čtyři procenta respondentů. Četbu volebních programů deklarovaly dvě třetiny dotázaných, věnují jim asi půl hodiny. Nezájem o programy lidé zdůvodnili hlavně znechucením politikou. 

Šest z deseti voličů (59 procent) se podle STEM/MARK rozhoduje pro konkrétní stranu týden před volbami, čtvrtina den před hlasováním. "Jeden z devíti voličů dokonce přiznává, že se v minulosti rozhodl až přímo u volební urny. Tuto skutečnost přiznávají častěji pravicově smýšlející lidé," uvedla agentura. Mezi nerozhodnuté voliče patří podle ní častěji ženy, lidé hlásící se k politickému středu a ti, kteří nesledují předvolební průzkumy.

Především konkrétními návrhy a politickým programem zdůvodnilo svůj výběr 47 procent dotázaných, a to hlavně voliči levice z menších měst. Dalších 29 procent se orientovalo podle osobností strany a 22 procent - zejména pravicově orientovaní vysokoškoláci a obyvatelé Prahy - podle jejího ideového zaměření.

Čtvrtina dotázaných uvedla, že čte volební programy více stran, dvě pětiny si pročtou alespoň v omezené míře program strany, pro kterou se rozhodly. Zbývajících 36 procent politické programy nečte. "Domníváme se, že ačkoli se voliči často odvolávají na širší program, na mysli mají spíše nějaký zástupný symbol ve formě agitačního hesla či konkrétního slibu," uvedl Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK. Mezi důvody nezájmu o volební programy patří kromě znechucení politikou také jejich obsáhlost a nepřehlednost, nedostatek času i nezájem o volby.

Volební průzkumy sleduje podle agentury polovina voličů, častěji muži, lidé ve věku od 45 do 60 let, vysokoškolsky vzdělaní a pravicově smýšlející. Čtvrtina respondentů by podle průzkumu nevolila stranu, která by nedosahovala v průzkumech pěti procent hlasů nutných pro vstup do sněmovny, ale 58 procent by si ji přesto vybralo.

Výzkumu prostřednictvím on-line dotazování, který se konal od 18. do 23. srpna, se zúčastnilo 482 voličů ve věku od 18 do 60 let.

Autor: ČTK Foto: ČTK , Hájek Ondřej

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ