Lídr ANO
Babiš: A proč bych měl žádat o lustrační osvědčení?

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš zatím české úřady nepožádal o lustrační osvědčení. Nevidí k tomu prý důvod. Lustrační osvědčení by přitom Babiš, který se kvůli své údajné spolupráci s StB soudí na Slovensku, zřejmě potřeboval, pokud by chtěl usednout v příští vládě.

Negativní lustrační osvědčení požadovala po ministrech všech dosavadních českých vlád prezidentská kancelář. Stejnou podmínku stanovil zájemcům o ministerská křesla také současný prezident Miloš Zeman. Ministrem prý nejmenuje nikoho, kdo lustrační osvědčení nebude mít.

To by mohl být potenciálně problém právě pro Babiše, o němž komunistická Státní bezpečnost (StB) vedla svazek jako o spolupracovníkovi s krycím jménem Bureš. Politik, jehož strana by spolu s ČSSD a KDU-ČSL mohla usednout v příštím kabinetu, na Slovensku bojuje o čistotu svého jména, dříve než v lednu ale tamní soud nerozhodne.

Pokud by slovenský soud Babiše očistil, mohlo by to podle ústavního právníka Jana Kysely výrazně ovlivnit také výrok českého ministerstva vnitra, které u nás lustrační osvědčení vydává. To, zda vůbec členové kabinetu osvědčení potřebují, podle Kysely záleží především na tom, jaký typ role se s ministerskou funkcí spojuje.

Pokud se bere jako čistě politická, tak by osvědčení člen kabinetu podobně jako poslanci nebo senátoři neměl potřebovat, pokud však převáží pohled, že ministr je nejen politik, ale i šéf úřadu, pod kterého spadají orgány státní správy, pak by jej mít měl, říká Kysela. "Já, když se do toho lustračního zákona dívám, tak mám spíš pocit, že (ministr) to lustrační osvědčení mít má," vyjadřuje své přesvědčení právník, podle něhož důležitou roli hraje i dosavadní praxe.

Podle té Babiš osvědčení bude potřebovat, když bude chtít dosáhnout jedné z ministerských pozic. Nedávno médiím řekl, že pokud by ANO muselo jít do vlády, byl by to bez něj "dost problém". Situaci s osvědčením by prý řešil, až pokud nastane.

K lustračním osvědčením se v pondělí vyjádřil také předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka, který je za ČSSD pověřen vyjednáváním o příští vládě. Vyjádřil přesvědčení, že by požadavek na negativní osvědčení pro ministry neměl zásadně zkomplikovat jednání o novém kabinetu.

Takzvaný lustrační zákon, který byl přijat v roce 1991, stanoví podmínky, které musejí splňovat zájemci o výkon funkcí v orgánech státní správy, v úřadech územních samosprávných celků, v justici, armádě, BIS, veřejnoprávních médiích, v podnicích s většinovou účastí státu, státních fondech nebo například v České národní bance.

Norma zakazuje v těchto oblastech působit lidem, kteří byli v letech 1948 až 1989 příslušníky nebo spolupracovníky StB, angažovali se minimálně v okresních výborech komunistické strany, v Lidových milicích nebo studovali alespoň tři měsíce na vysokých školách někdejší sovětské tajné policie KGB.