Rozhodnutí Britů po více než 40 letech vystoupit z Evropské unie je podle českých politiků impulzem pro reformu unie a významným milníkem v její historii. Upozorňují na některé chyby EU, které mohly zapříčinit výsledek britského referenda, a někteří se obávají růstu nacionalismu, separatismu či posílení euroskeptiků a populistů. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zdůraznil, že EU odchodem Britů nekončí. Prezidenta Miloše Zemana výsledek referenda zklamal. Očekává nepříjemný dopad, protože francouzsko-německý tandem v EU nebude vyvážen britským vlivem. Brexit se podle analytiků odrazí i v české ekonomice.
EU by podle Sobotky měla na výsledky referenda reagovat tím, že zdůrazní výhody plynoucí z evropské integrace. Rozhodnutí Britů není konec světa, natož unie, uvedl. Podobně jako ministr obrany Martin Stropnický (ANO) se obává toho, že na výsledku mohou profitovat populističtí či protievropští politici.
Zeman si myslí, že odchod Britů povede ke zhoršení ekonomických podmínek. Dotkne se i ČR jako země, která exportuje z více než 80 procent do EU, dodal. K výsledku plebiscitu podle Zemana přispěly obavy z migrace, Britové totiž už mají zkušenosti se statisíci migrantů na svém území.
Brexit podle eurokomisařky Věry Jourové přišel ve špatnou dobu, kdy má unie řadu krizí. Transformaci EU a nastavování vztahů mezi unií a Londýnem je podle ní potřeba nastartovat co nejdříve, řekla. Domnívá se, že jedním z klíčových faktorů, který ovlivnil hlasování Britů, byla migrační krize. "Není to dobrý den pro Evropu. Oslabuje nás to. Navíc v době, kdy by Evropa měla být co nejsilnější, protože máme řadu krizí," dodala komisařka.
Vicepremiér Andrej Babiš (ANO) označil rozhodnutí Britů za facku, na kterou musí unie razantně reagovat a viditelně se reformovat. Varoval před tím, aby jádro unijních zemí nutilo členy k hlubší integraci a přijetí nevýhodných podmínek. Podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) je výsledek špatný, ale poskytuje příležitost, aby unie znovu definovala svoje hodnoty, cíle a identitu.
Předseda KSČM Vojtěch Filip považuje výsledek za varování vládám, které by chtěly zejména na mezinárodním poli vázat občany k povinnostem, které nejsou v jejich zájmu. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek považuje za nejdůležitější zachování společné Evropy, kterou je třeba reformovat, ale ne roztrhat. Šéf ODS Petr Fiala uvedl, že ČR musí být při otevření evropských smluv připravena prosadit své zájmy.
Výsledek britského referenda není žádná katastrofa, je to naopak ohromná příležitost, inspirace a nesmírně potřebný impulz, míní bývalý prezident Václav Klaus. Brexit vítají i Strana svobodných občanů, hnutí Svoboda a přímá demokracie poslance Tomia Okamury či Dělnická strana sociální spravedlnosti. Shodně mají zájem o to, aby se referendum konalo i v Česku. Strana zelených naopak vyzvala k hlubší integraci a federalizaci unie.
Bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla (ČSSD) soudí, že odchod Británie přinese i bezpečnostní důsledky. Ani struktura jako NATO nemusí zůstat nedotčena, uvedl. Europoslanec Pavel Telička (ANO) věří, že brexit unii nezničí, podle Pavla Poce (ČSSD) se ale EU musí nyní zaměřit na řešení svých problémů. Jiří Pospíšil (za TOP 09) mluví o potřebě menší regulace, Jan Zahradil (ODS) žádá větší výjimky pro ČR.
Brexit se odrazí i v české ekonomice. Obchodní vztahy s Británií, která je třetí nejdůležitější zemí pro české exportéry, ale ohroženy nejsou, uvedli analytici a oborové svazy. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) míní, že odchod Spojeného království z unie zřejmě oslabí postavení ČR v prosazování klíčových priorit na vnitřním trhu EU. Podle něj se navíc zvýší snahy některých členských států o zavádění ochranářských opatření.
Podle ministerstva práce se dá předpokládat, že Británie omezí Čechům volný přístup na svůj trh práce. Také Britové by pak v ČR museli získat k práci nejdřív povolení. Za Lamanšským průlivem loni pracovalo podle odhadů kolem 37 tisíc Čechů včetně 1270 lékařů. Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka si možná Británie vyjedná speciální režim pro lékaře cizince, protože se bez nich britské zdravotnictví neobejde. Vystoupení Británie z EU by nemělo mít dopad na ceny léků dovážených do ČR ze zahraničí, ani na jejich dostupnost, řekl výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček. Farmaceutické firmy podle něj s odchodem země počítaly.
Pražská burza na výsledky referenda reagovala hned po otevření desetiprocentním propadem, před polednem ztráty korigovala a ztrácela zhruba pět procent. Index PX ale zmírnil ztrátu na 4,17 procenta a zastavil se na 819,58 bodu. Měna reagovala střídmě, výrazněji zpevnila vůči britské libře, která na referendum reagovala propadem kurzu.
