Takzvané Benešovy dekrety jsou součástí českého právního řádu, zdůrazňují čeští politici unisono. Prezident Václav Klaus je rád za loňské vyjednání české vyjímky z listiny základních práv EU. Lituje, že se v rakouské předvolební kampani opět "zneužívají tato bolavá historická témata".
Podle Klause Fischerovy výroky ukazují, jak prozíravé bylo vyjednání české výjimky z listiny základních práv EU. To si Klaus vynutil právě kvůli údajnému riziku zpochybnění Benešových dekretů. "Ukazuje to, jak je nezbytné, aby byla tato výjimka co nejdříve závazně právně kodifikována," uvedl Klaus, který je na návštěvě v USA, v tiskovém prohlášení.
Předsedu Senátu Přemysla Sobotku (ODS) překvapilo, že vysoký představitel Rakouska ještě nyní napadá rozhodnutí velmocí, které Beneš dekrety provedl. Dekrety byly součástí poválečného řešení. "Jsou z mého pohledu platné, i když už samozřejmě dnes nemají svoje právní uplatnění", řekl Sobotka.
ČTĚTE TAKÉ: Klaus slíbil, že Lisabon podepíše, oznámil premiér
Až vyhrajeme, osekáme českou výjimku, řekl Paroubek
Představitelé EU loni souhlasili s podmínkou prezidenta Václava Klause pro podpis lisabonské smlouvy, že se evropská charta lidských práv na dekrety nevztahuje, připomněl Sobotka. Klaus se obával prolomení dekretů. "Jestli budou měnit své názory, tak je to velmi špatné," dodal předseda Senátu.
ČSSD podle svého předsedy Jiřího Paroubka pokládala dekrety vždy za platnou součást právního řádu. "Jejich zpochybňování odmítáme jak na domácí, tak na mezinárodní úrovni," sdělil Paroubek. Doufá, že Fischer nepoužil výrok "těžké bezpráví" ve vztahu k dekretům a nezpochybňoval je. V opačném případě by to byl podle Paroubka "politováníhodný exces, který může zbytečně poškodit česko-rakouské vztahy".
Podle místopředsedy sněmovny Jana Kasala (KDU-ČSL) je Fischerovo vyjádření na vážné ohrazení se ze strany České republiky. "Neznám politickou stranu, která by se chtěla vracet k Benešovým dekretům, jsou součástí našeho právního řádu, ať se to někomu líbí, nebo ne," řekl Kasal.
Podobně se vyjádřil předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik. "Jsem osobně přesvědčen, že Česká republika se proti podobným věcem musí ohradit," zdůraznil. Poválečné uspořádání musí být podle Kováčika zachováno jednou provždy. "A ne, když se to někomu hodí například před volbami, to vytahovat a znervózňovat ovzduší v Evropě," podotkl předseda komunistických poslanců.
Dekrety československého prezidenta republiky, označované též jako Benešovy dekrety, po druhé světové válce upravovaly v Československu mimo jiné vyvlastnění majetku části německého obyvatelstva. Vysídlenecké svazy je označují za "právní podklad k vyhnání", ačkoli vysídlení jako takové tyto dokumenty neřeší, ba vesměs ani nezmiňují.
Foto: ČTK, Karel Šanda
