Místopředseda Strany svobodných občanů Tomáš Pajonk trochu připomíná mladou Margaret Thatcherovou. Vyrostl v hokynářské rodině, vystudoval vysokou školu, je velmi konzervativní a pomalu míří mezi české politické elity. Mnozí mu předpovídají zářnou budoucnost. Na svou hvězdnou chvíli však teprve čeká.
Berete úspěch Svobodných v eurovolbách jako historický průlom, nebo jako výsledek malé volební účasti?
Pro nás to je historický úspěch. Ale uvědomuji si, že kdyby to byly volby do sněmovny, ještě těch pět procent mít nebudeme. Leda by byla také tak malá volební účast. Myslím, že tentokrát jsme naše členy a příznivce jsme dokázali namotivovat, aby k volbám přišli a udělali lokální agitaci. Plus jsme to podpořili tím, že kampaň byla silná i celostátně.
Nehrály spíš ve váš prospěch protestní hlasy někdejších voličů ODS, kteří si vás vybrali natruc "své" bývalé straně?
Tomáš Pajonk (32) Narodil se v Havířové, ale dětství prožil v Kopřivnici. Jeho rodiče si v roce 1992 pořídili samoobsluhu, kde o víkendech od dětství pracoval. Na VŠE vystudoval matematické metody v ekonomii. Před pěti lety založil firmu, která vyvíjí software pro dopravní firmy. Do Strany svobodných občanů vstoupil v roce 2012, o rok později se stal jejím místopředsedou. S manželkou a třemi dětmi žije v malé obci Veselá na Vsetínsku. Letos neúspěšně kandidoval do Evropského parlamentu. |
Část voličů asi z ODS máme, ale myslím, že potenciál těch, kteří k nám takto přijdou, jsme už vyčerpali. Myslím, že v těchto volbách nebyl jejich přírůstek tak velký jako v těch minulých do sněmovny. Dlouhodobě dokážeme oslovit jiné skupiny lidí než bývalé voliče ODS. Protest typu: teď to natřu ODS a hodím to Svobodným, až tak nefunguje. Když to řeknu ošklivě, tak běžné lidi na ulici už dnes ODS nezajímá.
Svobodní podle vás "běžné lidi na ulicích" zajímají?
Zatím nás málo znají, ale zájem se zvyšuje, i když je to pomalé.
Co na vás lidi zajímalo, když jste je na ulicích potkával v rámci kampaně?
Téma euronesmyslů bylo dobře zvolené, ač se nám konkurence smála, že jsme trochu populisté a Evropskou unii připodobňujeme na nedůležitých věcech. Ale lidí se daleko víc dotkne změna v balení jejich oblíbených potravin nebo zdražení energií než krize na Ukrajině. To je třeba věc, která v okrajových oblastech lidi nezajímá. Když jsme jim předkládali konkrétní věci, které se jich týkají, zajímali se. Neviděli jediný důvod, proč by měla Evropská unie řešit, kolik máme vína.
Vám to nepřijde jako sázka na nejomezenější a nejjednodušší populismus?
Ano. Ale to slovo populismus je strašně zprofanované. Demokracie přece je, že rozhodují voliči. My to děláme pro populus, pro lid. Takže je to vlastně dobře. Demagog je nadávka, ale populista politik, jenž svým tématem dokázal oslovit lidi. Nevnímám to pejorativně. A je pravda, že lidé, kterých se regulace dotknou méně, říkají: no tak kvůli pomazánkovému máslu přece nemusíte dělat takové haló. Na druhé straně se dá odpovídat: proboha, vždyť jde o princip. Proč za nás má někdo vůbec řešit takové věci?
Takže chcete opravdu vystoupit z Evropské unie?
Pokud se nám nepodaří Evropskou unii reformovat, tak bychom dlouhodobě chtěli, aby Česká republika byla v EFTA (Evropské sdružení volného obchodu - pozn. red.). To je také evropská organizace, také tam jde o volný obchod, akorát tam není ten Evropský parlament.
Celý rozhovor si přečtěte v novém vydání časopisu TÝDEN, který vychází v pondělí 2. června 2014.