Podle Evropské komise je v rozporu s evropskými pravidly, že Česká republika omezuje možnost vstupu do politické strany či právo na její založení na české občany. Vyplývá to z dnes zveřejněného balíku prohřešků členských zemí proti unijní legislativě.
Do Prahy proto komise poslala takzvané odůvodněné stanovisko, které je druhým stupněm trojstupňového procesu, jenž má zajistit soulad národních legislativ s unijním právem. Česko má nyní dva měsíce na nápravu, věc by mohla případně skončit až u Soudního dvora EU.
V podobné situaci se ze stejného důvodu jako ČR ocitly také Polsko a Litva. V jejím případě se však komisi nelíbí jen omezení možnosti politickou stranu zakládat.
Omezení podle komise znamenají, že lidé z jiných zemí EU, kteří žijí v jedné z této trojice zemí, nemají stejná práva volit a stát se kandidáty v místních či evropských volbách jako občané těchto zemí. "To je v rozporu s právem EU i se zásadou zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti, podle které mají mít občané EU možnost vykonávat svá práva za stejných podmínek jako státní příslušníci," uvedla komise.
"Každý občan unie s bydlištěm v členském státě, jehož není státním příslušníkem, má právo volit a být volen v obecních volbách v členském státě, v němž má bydliště, za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu," stojí ve Smlouvě o fungování Evropské unie. Totéž platí pro výběr europoslanců, nikoli už pro parlamentní, prezidentské či regionální volby.
Některé země EU umožňují volit do radnic všem usazeným cizincům, například Irsko či severské státy. Český právní řád s něčím takovým počítá, ale musela by se s každou danou zemí uzavřít reciproční smlouva. V praxi se to tedy týká jen občanů EU.
Zelení průkopníci
Problém není v samotných volbách, nýbrž v možnosti se politicky organizovat. Jistou výjimku v Česku představuje Strana zelených, která na otázku volebního práva Evropanů teď upozorňuje před evropskými volbami. "Cizinci si často nejsou vědomi toho, že mohou hlasovat. Chceme upozornit na to, že český stát v podpoře volebního práva cizinců selhává," prohlásil šéf strany Ondřej Liška. V Česku žije přes 170 tisíc Evropanů, kteří by takto volit mohli.
Stanovy Strany zelených, které byly schváleny Ministerstvem vnitra, přitom umožňují členství Nečechů. "Pojem 'občan' vykládá SZ v tomto případě eurokonformním způsobem jako 'občan EU'. Právo stát se členem politické strany je základní právo, při výkladu ustanovení zákona, které ho provádí, je vždy třeba šetřit smysl a podstatu tohoto základního práva a vykládat ho v jeho prospěch," argumentuje ve vyjádření pro on-line deník TÝDEN.CZ mluvčí zelených Jan Žáček. Evropané pouze musejí splňovat základní podmínky stejné jako Češi: věk 18 let, svéprávnost, absence členství v jiné politické straně, absence předchozího vyloučení ze strany.
Explicitně mezi podmínkami členství uvádějí české občanství TOP 09, ANO a ČSSD (která ovšem upřesňuje, že "bez rozdílu národnosti, náboženství, rasy a sociálního postavení"), naopak ODS a KSČM také zmiňují pouze obecně "občany".
