Krize na Ukrajině
Čeští politici: Proti Putinovi se musí přitvrdit

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu po setkání se svým ukrajinským protějškem Petrem Porošenkem vyzval ke klidu zbraní. Den na to však ruští vojáci pomohli separatistům dobýt ukrajinský přístav Novoazovsk. Ukrajina protestuje proti invazi na své území a žádá o pomoc. České ministerstvo zahraničí proti postupu Moskvy protestovalo, vláda Rusko kritizuje, TOP 09 a ODS požadují tvrdší postup, ale komunisté Rusko hájí.

"Česká republika považuje pronikání jednotek ozbrojených sil Ruské federace na území východní a jihovýchodní Ukrajiny za zásadní ohrožení míru a stability v celé Evropě," píše v oficiálním prohlášení české ministerstvo zahraničí vedené Lubomírem Zaorálkem (ČSSD) s tím, že Rusko musí stáhnout své vojáky z Ukrajiny, přestat její území ostřelovat z ruského území a zastavit podporu separatistů.

Ruská politika znepokojuje i vládní ANO. "Musí se pokračovat v tom, by bylo Rusko ekonomicky izolováno. Je tomu třeba dát přednost před přímou vojenskou konfrontací. Pokud jsou cesty, jak donutit Rusko stáhnout se z Ukrajiny, tak by se měly použít," uvedl poslanec Jiří Zlatuška.

Tvrdý postoj k Moskvě požaduje opoziční ODS. "Měly by se podniknout všechny kroky k tomu, aby byl pan Putin přinucen sednout si k jednacímu stolu a přestal posílat své ozbrojence na území cizího státu. Myslím si, že je potřeba vyvolat jakýkoliv tlak na pana Putina, aby přestal napadat sousední státy," řekl poslanec Marek Benda on-line deníku TÝDEN.CZ. Benda se obává, že Putin o smír nestojí. "Zatím to dal velmi výrazně najevo, že žádný zájem nemá. Tato operace proběhla zcela zjevně s jeho vědomím, s jeho posvěcením, a druhý den po setkání s ukrajinským prezidentem. To je minimálně výrazná výzva zbytku světa - tady se chceme domlouvat na jiné úrovni a s ukrajinským prezidentem já se bavit nebudu!"

"Okupace části sousední země, vysílání vojáků a ostřelování dělostřelectvem jsou jednoznačně akty válečné. Je nutno jasně říci, že Rusko vede válku vůči Ukrajině. A proto je pomoc Ukrajině pro nás nejen politicky nutná, ale je to i nanejvýš morální požadavek," stojí v prohlášení rovněž opoziční TOP 09.

Někdo fandí Moskvě

Vládní poslanci však v postoji k Ukrajině jednotní nejsou. "Ztráta orientace se může v prostoru, kde hranice nejsou řádně vyznačeny stát každému. Tohle je marginální problém," vysvětluje ve svém příspěvku na serveru parlamentnilisty.cz přítomnost ruských vojáků na ukrajinském území Stanislav Huml (ČSSD), který varuje před sankcemi vůči Moskvě a protestuje proti kyjevské "fašistické" vládě. Jako hlavního viníka situace na východě nevidí Rusko. "Někdo v pozadí chce válku za každou cenu, jako potřebovali válku proti terorismu, která již je vyčerpaná," píše Huml. Z příspěvku se dá dovodit, že hlavním viníkem jsou spíše Spojené státy - "rukopis CIA se nedá zapřít". 

Komunistická poslankyně Kateřina Konečná se sankcemi nesouhlasí, protože podle ní výsledek nepřinesou. "Než dojde k druhému, musím mít zanalyzováno, zda to první k něčemu vedlo. Gesta s druhým kolem sankcí jsou politickým předškoláctvím. Sankce Putina k ničemu nedonutí. Sankce spíše uškodily těm, co je zavedly, jako zemím EU," řekla Konečná on-line deníku TÝDNU.CZ.  "Tuto situaci Česko nevyřeší. Měli bychom zaujmout postoj, že nebudeme tlačit na Rusko. Ale měli bychom začít tlačit i na prezidenta Porošenka k tomu, aby začal vyjednávat s povstalci. Nastavit jasná pravidla pro obě strany. Děláme zlého pořád jen z jednoho," dodala Konečná.

Podle Konečné ruský prezident pro nás není hrozbou a vyjednávat se s ním dá. "Čím více jsou státy provázané, tím méně hrozí válka, tak se prostě musí vyjednávat. Ani Vladimir Putin v tomto není strašák. Z části se jeho reakci nedivím. Ve chvíli, kdy je mu vyhrožováno armádou NATO na jeho hranicích, okolo 600 km od Moskvy, že to znervózní," poznamenala poslankyně.

Zastavte víza pro putinovce!

Martin Bursík, Michael Kocáb, Luděk Niedermayer a Jaromír Štětina vyzvali vládu, aby pozastavila vydávání víz pro občany Ruska, kteří podporují Putinův režim. S tím souhlasí i Benda, i když je podle něj čas i na tvrdší opatření. "Je otázka, jestli není správná chvíle na to poslat masivní zbrojní pomoc Ukrajině, případně jako Evropa dát najevo, že jsme připraveni nasadit jednotky na ukrajinském území," řekl poslanec. Zákaz víz by zavedl i Zlatuška: "To je rozumné. Nevidím důvod dávat víza lidem, kteří tento způsob zacházení se sousedy podporují."

Podle Konečné by byla víza spíše výsměchem. "My budeme lustrovat východ! To si nedovedu představit! Lidé, kteří se sem budou chtít dostat, napíšou, že s režimem nesouhlasí a přitom to bude úplně jinak. To je na hlavu postavené," reagovala Končená.

Ukrajina v NATO?

Zda má být Ukrajina v Severoatlantické alianci, nemá cenu podle Bendy dnes řešit. "Možná principiálně někdy ano, ale teď má NATO zvažovat, jestli zabezpečení ukrajinské hranice neznamená zabezpečení jeho hranic. Protože pak nám hrozí přeliv tohoto konfliktu i do oblastí, které jsou součástí aliance. Teď řešíme opravdu běžící válku."

Zlatuška s Ukrajinou v NATO souhlasí, ale také to podle něj není na pořadu dne. "Ukrajina rozhodně patří k euroatlantického prostoru, proto je její přičlenění v pořádku. Otázkou je, zda to dělat nyní, kdy je ve vojenském konfliktu. Rozhodně musíme dělat vše pro, aby ruská vojenská přítomnost byla z Ukrajiny vytlačena zpět do ruského území," uvedl poslanec.

Konečná si myslí, že Ukrajina by se součástí aliance rozhodně stát neměla. "Už to, že jsme de facto Rusko obklíčili jednotkami NATO, je ukázkou velké nerozumnosti. My jsme nabourali bezpečnostní architekturu v Evropě jako kontinentu. Tohle by bylo podněcování dalších konfliktů. A nic by to nepřineslo."