Chmiel: Ministerstvo mě za Schwarzenberga chtělo zdiskreditovat

Bývalý ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel byl s definitivní platností osvobozen. Státní zástupce se neodvolal proti verdiktu, který v září muže zprostil obžaloby ze zneužití pravomoci veřejného činitele a porušování povinnosti při správě cizího majetku. Podle obžaloby se Chmiel těchto činů dopustil ve funkci velvyslance v Austrálii při zadávání veřejných zakázek. Exministr vidí za svou kriminalizací dlouhodobou snahu o diskreditaci ze strany ministerstva zahraničních věcí v období, kdy ho vedl Karel Schwarzenberg. Podle Schwarzenberga by současný ministr postupoval stejně.

Bývalý ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel byl definitivně osvobozen. Státní zástupce se neodvolal proti verdiktu, který v září muže zprostil obžaloby ze zneužití pravomoci veřejného činitele a porušování povinnosti při správě cizího majetku. Podle obžaloby se Chmiel činů dopustil ve funkci velvyslance v Austrálii při zadávání veřejných zakázek. Exministr vidí za svou kriminalizací dlouhodobou snahu o diskreditaci ze strany ministerstva zahraničních věcí (MZV) v období, kdy ho vedl Karel Schwarzenberg.

"Já ani ministerstvo zahraničí jsme trestní oznámení na pana Chmiela nepodali. Pokud je mi známo, trestní oznámení bylo podáno anonymně. Policie se trestnímu oznámení nicméně věnovala a na základě šetření došla k závěru, že byl spáchán trestný čin," uvedl v úterý
Schwarzenberg prostřednictvím své mluvčí Martiny Týblové. "Věřím, že stávající ministr, či jakýkoli jiný, by v této situaci postupoval stejně, jako jsem postupoval já. Cokoli jiného bych považoval za chybu," dodal Schwarzenberg.

Podle současného ministra zahraničí Jana Kohouta byl Chmiel očištěn od nespravedlivých nařčení. Je prý připraven jednat o jeho plánu přerušit neplacené volno a vrátit se do diplomacie. "S panem Chmielem se rád při nejbližší příležitosti sejdu, abych se seznámil s jeho plány do budoucna. Pro MZV a Českou republiku za dvě desetiletí odvedl kus dobré práce a jeho očištění od nespravedlivých nařčení otevírá prostor pro další spolupráci," uvedl Kohout. Výsledek soudu ho prý potěšil.

Podle Chmiela snaha o jeho dehonestaci začala počátkem roku 2009, kdy Generální inspekce (GI) MZV vycházela z nekompletních dokumentů a manipulovala s fakty. Druhý pokus byl údajně zinscenován přes média, kdy byla zveřejněna předběžná zpráva o závěrech inspekce. "MZV vedené panem Schwarzenbergem se k mému stíhání připojilo, i když nemuselo. Zejména za situace, kdy mělo k dispozici Závěrečnou zprávu GI MZV, ze které plyne, že jsem se ničeho protizákonného nedopustil," uvedl Chmiel.

"Není možné srovnávat šetření generální inspekce, jakožto interního orgánu ministerstva, s prací policie, která v době, kdy jsme se k žalobě připojili, již došla k odlišnému názoru," reagoval Schwarzenberg.

Podle obžaloby se Chmiel provinil v roce 2008 v souvislosti s projektem ministerstva zahraničí na informační kampaně v Tichomoří. Projekt za téměř dva miliony korun údajně rozdělil na pět dílčích částí, čímž porušil zákon o veřejných zakázkách a další předpisy. Udělal to prý proto, aby nemuselo být vypsáno výběrové řízení a aby rozhodnutí o vybrání jedné z firem nemusel předkládat ke schválení koordinátorovi projektu. Poté údajně zadal třem předem zvoleným firmám vypracování studií týkajících se zámoří a cestovního ruchu, které ale se zadáním schváleného projektu nesouvisely a navíc v rozporu se zadáním nijak nepropagovaly české společnosti v zahraničí. Státu tím měl způsobit škodu zhruba 1,5 milionu korun.

Chmiel by přivítal legislativní změnu, kdy by v případě pravomocného zproštění obžaloby následovalo automatické a důkladné šetření, proč se tak stalo. "Jen tak se dá oddělit plevel od zrna a zjistit, zda se jedná o neschopnost (a v případě opakované neschopnosti by to mělo vést minimálně k přeřazení dotyčného vyšetřovatele na jiné místo, na které intelektuálně stačí), nebo o úmysl," dodal bývalý ministr.

Velvyslancem v Austrálii byl Chmiel od ledna 2008 do konce roku 2009, kdy se stal v kabinetu Jana Fischera ministrem pro evropské záležitosti. Kvůli působení v úřednické vládě vystoupil z ODS, kam se ale později vrátil. O pozastavení svého členství ve straně následně požádal ještě před zahájením trestního stíhání, prý z osobních důvodů. Fischerovi pomáhal i s prezidentskou kampaní.

Chmielovi hrozilo až deset let vězení. Vinu od počátku odmítal, odpovědnost za realizaci zakázek podle něho neslo ministerstvo zahraničních věcí.