Církevní restituce: Paroubek pohrozil vládě "policejním obviněním"

Sněmovna ani po druhém dějství, které trvalo půldruhé hodiny, nedokončila schvalování zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Hlasování svými dlouhými kritickými projevy oddálila opozice. Komunisti si navíc vybrali přestávku na jednání své frakce, takže rozprava skončila ještě před očekávaným přerušením ve dvě hodiny odpoledne. Poslanci se k zákonu opět vrátí zřejmě tento pátek.

ČSSD už předem oznámila, že chce dosáhnout odkladu schvalování na červencovou schůzi tak, aby se sněmovna k zákonu po očekávaném senátním vetu vrátila až v září. Opozice zpochybňuje rozsah vydávaného majetku i výši náhrad, které chce ČSSD spolu s Věcmi veřejnými zrušit.

Předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka uvedl, že v případě návratu své strany do vlády se budou snažit s církvemi dohodnout na snížení finanční kompenzace.

Vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během třiceti let. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních.

Sněmovna zahájila třetí kolo schvalování zákona minulý pátek, kdy se do kritiky zákona a zejména katolické církve pustili především komunističtí poslanci. Štafetu od nich převzal jejich stranický kolega Miroslav Opálka.

"Církev se jako největší feudál i jako ideová autorita spolupodílela svým postojem a postavením na utrpení a vykořisťování poddaných. Získávala tak nemravně, nekřesťansky i násilně značnou část dnes požadovaného takzvaného svého majetku," uvedl mimo jiné Opálka. Kardinál Dominik Duka se už minulý týden ohradil proti výrokům komunistických poslanců. Podle něj se jednání sněmovny proměnilo v zasedání ústředního výboru předlistopadové komunistické strany.

Komunisty podle seznamu přihlášených řečníků u mikrofonu střídali sociální demokraté a předseda národních socialistů Jiří Paroubek. Naznačoval, že vládní koalice je v prosazování zákona možná zištně motivována kvůli případnému odkoupení vráceného majetku, za což by si její představitelé mohli vysloužit policejní obvinění. Paroubek nařkl pravici, že "je posedlá myšlenkou vytvořit z katolické církve pilíř konzervativního myšlení v zemi" a umožnit jí vybudovat mocenskou doménu nezávislou na státu.

Hana Orgoníková (ČSSD) seznámila poslance s peticí proti přijetí zákona, kterou podle ní podepsaly zatím zhruba tři tisíce lidí. Vládní předloze ve shodě s levicí mimo jiné vytýkali, že neobsahuje výčet vraceného majetku. Orgoníková dodala, že církev chce získat majetek s cílem jej prodat, jak to už nyní činí u některých farních budov.

Opozici se málem povedlo prosadit odklad projednávání zákona až do 5. září. Koalice tomu zabránila po opakovaných hlasováních až na třetí pokus.