Obliba vládní ČSSD klesla v polovině října tak, že by se před ni v případných sněmovních volbách dostala KSČM, nebo by byly jejich zisky vyrovnané. Podle zveřejněného volebního modelu STEM by vládní hnutí ANO získalo 29,7 procenta hlasů, ČSSD a KSČM polovinu. Dělí je však pouhé dvě desetiny procentního bodu, což se pohybuje pod hranicí statistické chyby.
KSČM by volilo 14,6 procenta voličů, ČSSD 14,4 procenta. V přepočtu na mandáty by sociální demokraté získali 34 a komunisté 33 křesel, hnutí ANO 78 mandátů. Při přepočtu na mandáty přitom statistická odchylka činí plus minus dvě křesla. Oproti zářijovém průzkumu klesli sociální demokraté v době těsně po krajských volbách a v průběhu druhého kola senátních voleb o šest procentních bodů, ANO posílilo o pět. KSČM si udržela zhruba stejnou pozici.
Do sněmovny by se dostaly ještě ODS s devíti procenty, TOP 09 plus STAN se sedmi procenty, KDU-ČSL s 6,7 procenta a SPD Tomia Okamury s 5,2 procenta. Těsně pod hranicí pro vstup do parlamentní komory by zůstali piráti se 4,7 procenta.
Vládní koalice by získala 126 mandátů, to znamená, že by oslabila, ale měla by stále ústavní většinu.
Podobné dlouhodobé rozložení sil politických stran nabízejí i průzkumy ostatních agentur. Například podle srpnového průzkumu TNS Aisa pro Českou televizi by volby vyhrálo ANO s 24,6 procenta hlasů proti druhé ČSSD s 18 procenty. Podle modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) ze září by ANO vyhrálo volby se ziskem 28,5 procenta hlasů, pro ČSSD by hlasovalo 23 procent lidí.
Předpokládanou účast voličů ve volebním modelu odhadla STEM kolem 53 procent. Celkem 51 procent dotázaných řeklo, že by k urnám šlo, 27 procent by nehlasovalo. Rozhodnuto, zda by k volbám šlo, nebylo 22 procent z 1054 dotázaných. Průzkum se uskutečnil 13. až 20 října, tedy v době těsně po krajských volbách, kdy se sestavovaly koalice na úrovni regionů, a v průběhu a po ukončení druhého kola voleb do třetiny Senátu.
