Prezidentský kandidát Jiří Drahoš by ve druhém kole prezidentské volby porazil stávající hlavu státu Miloše Zemana. Vyplývá to z nedávné průzkumu společnosti Median pro Seznam Zprávy. Zemanova popularita podle něj klesá a narůstá počet lidí, pro něž se stává nepřijatelným. Michala Horáčka, Martina Stropnického i Jiřího Pospíšila by však Zeman porazil. Pro server TÝDEN.CZ situaci komentovali politologové Zdeněk Zbořil a Lukáš Jelínek.
Drahoš má podle oslovených odborníků image důstojného muže a za sebou vznešený životní příběh. Navíc se zatím nedopustil žádného kontroverzního výroku, jenž by mu uškodil. Z hlediska veřejného mínění je stále ještě z poloviny popsaným listem a k vítězství by se nakonec mohl i "promlčet". Jeho minusem mohou být malé politické zkušenosti.
Před pěti lety, kdy se Česko připravovalo na historicky první přímou volbou prezidenta, obsadil první místo v řadě průzkumů volebních preferencí nezávislý kandidát Jan Fischer. Vítězství mu předpovídalo Centrum pro výzkum veřejného mínění AV ČR (23,5 procenta v listopadu 2012, o měsíc později 22,5 procenta), v průzkumech agentury PPM Factum zvítězil celkem osmkrát. Od března do října roku 2012 Fischer získal nejvíc hlasů v průzkumech společnosti Median, vždy se ziskem přes třicet procent. Pouze v posledním měsíci ho předstihl současný prezident Miloš Zeman. "Jan Fischer svoji kampaň špatně načasoval, špatně v ní rozložil síly. Zároveň podcenil pravo-levou polaritu, o niž se postarali jeho soupeři. Levicový tábor tak šel za exšéfem ČSSD, pravicový za lídrem TOP 09," hodnotil první prezidentskou volbu politolog Lukáš Jelínek.
"Tehdy to byly první přímé volby prezidenta a předpokládala se velká účast voličů i zájemců o kandidaturu," říká Zdeněk Zbořil a domnívá se, že do výsledku prezidentských voleb se promítnou také volby sněmovní. Do hry také může vkročit další kandidát, kterému se podaří sehnat dostatečný počet podpisů. "V letech 2012-2013 zahájil svou kampaň pan Fischer příliš brzy, jeho nevýrazná osobnost se postupně proměňovala s rychlostí růstu sebevědomí jeho později zklamaného trochu blazeovaného společenského okolí," míní politolog.
Jan Fischer podle Zbořila nebyl tak atraktivní osobností jako například Václav Havel, Václav Klaus či později Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg. Fischer působil jako "inženýr ze statistického úřadu bez minulosti, ať už dobré, nebo špatné." "Agentury vytvářející veřejné mínění mu sice fandily, ale to, jak víme třeba ze Spojených států, to nestačí," vzpomíná Zbořil na Fischerovu kandidaturu.
Současnou situaci s první prezidentskou volbou nejde podle politologa vůbec srovnávat. Varuje, aby lidé nepodléhali generalizacím "pražské mediální bažiny" v době, kdy ještě není jasné, kdo se bude o funkci prezidenta ucházet. V souvislosti s tím připomíná, že do hry nedávno vstoupil například bývalý šéf mladoboleslavské automobilky Škoda Auto Vratislav Kulhánek, který bude kandidátem nedávno obnovené Občanské demokratické aliance (ODA).
Přijatelnost Zemana a dalších
Podle výzkumu Medianu narůstá počet lidí, pro které je Zeman nepřijatelný. Loni v září bylo takových lidí 48 procent, letos v dubnu 51 procent a v posledním průzkumu Medianu narostl počet respondentů na 55 procent. Zdeněk Zbořil upozorňuje, že "přijatelnost" kandidáta u veřejnosti se obtížně zjišťuje. Podle některých médií to vypadá, že šanci porazit Zemana má kromě Drahoše i Michal Horáček nebo například Miroslav Sládek, naráží na nízkou důvěryhodnost tuzemských médií politolog. Z diskuzí a hádanic na internetu se dá podle Zbořila generalizovat přesně opačně. Pokud navíc volby do poslanecké sněmovny výrazně zamíchají s kartami a ČSSD či KDU-ČSL získají méně hlasů, mohou jejich dnes slavní reprezentanti skončit zapomenuti. V tu chvíli se podle politologa může výrazně měnit pohled na to, kdo je "přijatelný".
Co může současný prezident udělat, aby zastavil pád své popularity? "Miloš Zeman už na tom pracuje. Opět cestuje po republice a zapojuje více i svoji manželku. Ještě by mu prospělo, kdyby ubral na útočnosti svých výroků na adresu ostatních ústavních činitelů, zejména premiéra Sobotky," míní Jelínek. Připomíná, že nálady ve společnosti bývají vrtkavé a do voleb ještě zbývá dost času. "Důležité také bude, zda ti, kteří Zemanovi nefandí, vůbec dorazí k volebním urnám. O účasti jeho věrných nepochybuji."
Z poloviny popsaný list
O Michalu Horáčkovi a jeho minulosti toho veřejnost před půl rokem nevěděla tolik jako teď. Podle Zbořila je Drahoš z hlediska veřejného mínění stále ještě méně než z poloviny popsaným listem.
"Před více než půl rokem napsal, myslím, Bohumil Pečenka v Reflexu, že pan Drahoš by se za současného chaotického stavu české politiky a veřejného mínění mohl do funkce prezidenta promlčet. Souhlasil jsem s tím tehdy, souhlasím s tím i dnes," míní Zbořil a soudí, že Drahoš tak pro svůj volební úspěch bude muset začít dělat víc.
Politologové nevylučují, že do prezidentských voleb zasáhne ještě někdo další. Uvidí se po parlamentních volbách. "Na tom současném úhoru českých politických osobností nikoho podobného nevidím," napsal Zbořil. Jelínek připomíná, že mezi adepty chybí ženy a straničtí kandidáti.
Čím se dá vysvětlit rozdíl mezi nepřijatelností Horáčka (55 procent) a Drahoše (30 procent)? Podle politologa Lukáše Jelínka má za sebou mnohem vznešenější životní příběh - "chlapce z Jablunkova, který udělal kariéru ve svém oboru a nakonec se stal i předsedou Akademie věd. Lidé mají akademiky z přírodovědných oborů rádi (raději než společenské vědce). Drahoš se navíc na rozdíl od Horáčka dosud nedopustil žádného kontroverzního výroku. Zato Horáček svou kritikou Karla Schwarzenberga nepochybně jeho někdejší voliče nazlobil," píše politolog.
