Eurovolby: ODS vítězí výrazně, pidistrany propadly

Druhé volby do Evropského parlamentu dostaly v Česku podobu bitvy dvou gigantů. A rozdíl mezi vítěznou ODS a druhou ČSSD je větší, než předvolební průzkumy naznačovaly. Žádné velké překvapení se nakonec nekonalo, kromě ODS a ČSSD dosáhli na poslanecké mandáty jen komunisti a lidovci.

Dvaadvacet mandátů pro české europoslance se tak pro příštích pět let rozdělí takto: 9 pro ODS, 7 pro ČSSD, 4 pro KSČM a 2 pro KDU-ČSL. Na rozdíl od minulých eurovoleb neuspěla žádná ze stran, která není zastoupena v domácím parlamentu.

Předvolební průzkumy sice na poslední chvíli avizovaly obrat v přízni voličů, tedy vedení ODS nad ČSSD, očekávalo se ale poměrně těsné přetahování o volební vavříny. Realita je jiná, Topolánkova strana překonala hranici 31 procent a porazila sociální demokraty o přesvědčivých 9 procentních bodů.

ČTĚTE TAKÉ: Vše o eurovolbách 2009: čísla, rozhovory, analýzy

Konec oranžové vlny

Občanským demokratům se tak podařilo přerušit vítěznou vlnu, kterou ČSSD zahájila loni na podzim triumfem v krajských a senátních volbách. „Po podzimních volbách jsme potřebovali přesvědčit voliče, že má opět smysl nás volit," ocenil to šéf vítězné strany Mirek Topolánek. Je ale otázkou, jak výhodná je to nástupní pozice pro podzimní volby do Poslanecké sněmovny. Už v minulých dnech se spekulovalo, že si ODS přeje zvítězit jen těsně, aby na podzim snáze motivovala své příznivce.

ČTĚTE TAKÉ: Škromach o prohře: ODS víc strašila

Za výrazným vedením ODS před ČSSD stojí v každém případě i nízká volební účast, pouhých 28,2 procenta. Podle všech průzkumů mají totiž pravicoví voliči výrazně větší zájem o evropská témata - a socialistům se ty své motivovat nepodařilo ani volební kampaní za 70 milionů korun. „Při vyšší volební účasti kolem 40 procent bychom mohli vyhrát. Pro naše voliče jsou ale evropské volby volbami třetího řádu," přiznal neúspěch Jiří Paroubek. I tak má ale strana v europarlamentu sedm mandátů místo dosavadních dvou.

Rozdělení přízně voličů v evropských volbách navíc i přes znatelný odstup mezi ODS a ČSSD může přidělávat vrásky na čele spíše Mirka Topolánka. ČSSD spolu s KSČM totiž pobraly zhruba stejný podíl hlasů jako ODS s KDU-ČSL, přitom i lidová strana se pod novým vedením Cyrila Svobody posouvá spíše do levé poloviny politického spektra. A jiný partner pro ODS se tu - jak vidno - zatím nerýsuje.

Tragédie malých stran

Zatímco ODS v europarlamentu udržela přesně stejný počet poslanců a ČSSD posílila, komunisti dvě křesla ztrácejí. I procentuálně spadla KSČM oproti volbám v roce 2004 o třetinu, což je ovšem dáno tím, že v minulých volbách do europarlamentu dramaticky propadla ČSSD a hlasy jejích tradičních voličů se přelily právě ke komunistům.

Naopak pro lidovce je udržení dvou dosavadních evropských křesel úspěchem. Nepotvrdily se tak totiž zprávy o hluboké krizi KDU-ČSL, která se podle některých průzkumů měla ocitnout na samé hranici volitelnosti. Pravdou je, že nyní naopak dostala o půl procenta více než ve sněmovních volbách v roce 2006.

Volby do Evropského parlamentu potvrdily naopak existenční krizi Bursíkových zelených. Od komunálních voleb v říjnu 2006 totiž strana totálně propadla ve všech volbách - dvojích senátních, krajských a nyní i evropských. V nich nyní jen těsně přelezla přes dvě procenta.

ČTĚTE TAKÉ: Eurofiasko v zeleném: Bursík analyzuje a nabízí rezignaci

Podobně neslavně skončily i další menší strany. V průběhu sčítání hlasů to sice vypadalo na překvapení v podobě nového uskupení Suverenita, v jehož čele stála dosavadní europoslankyně Jana Bobošíková. Počáteční nadějná čísla v malých obcích ale posléze po sečtení hlasů ve velkých městech spadla na pouhých 4,3 procenta.

I to ale bylo řádově více, než dosáhly jiné známé osobnosti české politiky. Evropská demokratická strana Jany Hybáškové nepřekonala ani tři procenta, stejně jako senátor Jaromír Štětina v čele bloku „Starostové a Nezávislí - Vaše alternativa". Chabě dopadly také dvě euroskeptické strany, Libertas a Strana svobodných občanů, stejně jako nacionalistické partaje Dělnická a Národní strana.

Ve srovnání s minulými volbami do Evropského parlamentu je to tragický propad malých stran. Zatímco letos skončily s nulou, v roce 2004 si partaje SNK ED a Nezávislí odnesly slušných pět mandátů.

Foto: Jan Schejbal, Lucie Pařízková, Robert Zlatohlávek