Bývalý šéf Ústavu pro studium totalitních režimů Daniel Herman rozdal letos v lednu odměny za letošní rok v celkové výši 903 tisíc korun, uvedla jeho nástupkyně Pavla Foglová. Kvůli hospodaření předchozího vedení zvažuje trestní oznámení. Kritizovala také zvýšení platů několika zaměstnancům, ke kterému Herman přistoupil jen krátce předtím, než jej v dubnu Rada ÚSTR odvolala z funkce. Herman to odmítl. "Část rady ÚSTR již na Hermana trestní oznámení podala," uvedl v České televizi radní ústavu Michal Uhl.
Podle Foglové poměry v ústavu působí, jako kdyby jej bývalé vedení pokládalo za "dobré trafikové místo". "Daniel Herman ÚSTR zadlužil. Nemyslím si, že to udělal sám a dokonce bych i připustila, že do všech důsledků nevěděl, co činí," prohlásila Foglová.
Radní ÚSTR Uhl řekl ČT, že spolu s radními Janem Burešem a Emilií Benešovou již podali na Hermana u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 3 trestní oznámení pro porušení povinností při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby. "Aby bylo prošetřeno, zda (Herman) tím, že na začátku roku vytvořil deficit bezmála 1,5 milionu korun, když vezmu zvýšení platu a odměny, neuvedl instituci v tíseň a nemrhal veřejnými prostředky," uvedl Uhl.
Herman se proti obviněním současného vedení důrazně ohradil. "Musím tvrzení paní ředitelky Foglové co nejostřeji odmítnout, protože jsou to tvrzení nepravdivá. Závěrečný účet za loňský rok, který schválilo ministerstvo financí, hovoří jasně, tam absolutně žádné problémy nebyly," řekl. Ani již podané trestní oznámení ze strany členů rady ústavu jej prý neznepokojuje. "Všechny věci byly jasně zdokumentované, jsou v pořádku," uvedl ve vysílání ČT.
Odměny, které mu Foglová vyčetla, byly prý rozplánované již od loňského roku a část se jich také začala vyplácet již loni. Pokud nastaly nějaké problémy, tak jdou podle Hermana na konto neodpovědné personální politiky nové ředitelky a nového vedení, které prý bez konzultace s ekonomickým odborem najímalo nové pracovníky.
Proti krokům nové ředitelky se opět ohradila část zaměstnanců, která se přišla na tiskovou konferenci podívat. "Je to neuvěřitelná arogance moci, mluvím jen za sebe a ne za ústav, to už máme od paní ředitelky zakázané. Paní ředitelka nemá peníze na to, aby zaměstnala nové zaměstnance. Pokud vím, jsou ve zkušební době, tak by je měla propustit," řekl novinářům jeden ze zaměstnanců.
Foglová řekla, že se pokusí najít rezervy v provozních nákladech tak, aby měla na platy pracovníků dostatek peněz.
Vyhrocená situace
Situace v ÚSTR, instituci, která má zkoumat totalitní režimy a dlouhodobě vyvolává emoce, je v posledních týdnech vyhrocená. Spory o ÚSTR vyvrcholily dubnovým odvoláním Hermana a jmenováním Foglové. Nová šéfka následně odvolala několik dalších zaměstnanců.
Sedm členů bývalého vedení ÚSTR a někteří ředitelé odborů dostali podle Foglové celkem na odměnách přes 400 tisíc korun, zbytek obdržela další padesátka lidí. "Shodou okolností právě ti, kteří se dnes nejvíce ozývají, nejvíce se chtějí soudit a nejvíce píší petice," prohlásila Foglová. Věc nyní předala právníkům, kteří mají "rozklíčovat", zda má smysl trestní oznámení podávat a za jaký trestný čin.
Herman také podle ní 9. dubna - tedy den před svým odvoláním - podepsal s platností od počátku měsíce zvýšení platů 29 zaměstnancům. "ÚSTR na to v tuto chvíli neměl peníze a tehdejší vedení to muselo dobře vědět," řekla ředitelka. Rada ÚSTR podle ní navíc už v té době žádala, aby Herman nečinil žádná personální opatření. Zvýšení podle ní zatíží rozpočet měsíčně 52 tisíc korunami, ročně tedy necelým půl milionem korun.
"Když se člověk dostane k vnitřním ekonomickým a organizačním údajům, když se mu podaří prorazit slupku mezi veřejně dostupnými a neveřejnými informacemi, nezbývá mu než občas žasnout," poznamenala nová šéfka ústavu.
Práce "z domova"
"Práce mnoha odborníků v ústavu si vážím," řekla. Kritizovala ale fakt, že část zaměstnanců pracuje "z domova". Aniž by někoho jmenovala, uvedla, že někteří zaměstnanci měli poloviční úvazek právě pro práci z domova a na plný úvazek pracovali jinde. Takoví zaměstnanci prý celý týden do práce nepřišli, jen prý někdy telefonicky konzultovali. "Za to dostává plat, za který běžní historikové pracují osm hodin denně," uvedla Foglová.
Takové uspořádání je podle ní podivné a na její předchůdce to prý vrhá "divné světlo". "Působí to, jako kdyby pokládali ÚSTR za dobré trafikové místo," prohlásila s tím, že všechny práce z domova zrušila. Nově k ní bude potřeba v opodstatněných případech potřeba nové písemné povolení.
Podle Hermana však vyplývá z podstaty práce řady zaměstnanců, že musí navštěvovat různé archivy, a nemohou tak být přítomni stále u svých pracovních stolů. "Někteří pracovníci měli tuto možnost, aby pracovali takzvaně z domova, tedy i na jiných pracovištích, ale pochopitelně příslušní ředitelé a náměstci jejich práci kontrolovali, takže po této stránce k žádným pochybením nedošlo."
