Prvním prezidentem, který pronesl novoroční projev, byl až Klement Gottwald. Za protektorátu si Češi četli novoroční poselství Adolfa Hitlera. Masaryk a Beneš ctili tradici štědrovečerních projevů.
Kdyby Adolf Hitler v roce 1941 zákeřně nenapadl svého spojence Stalina, mohla se slova z jeho novoročního projevu z 1. ledna 1941 možná vyplnit. „Představitelé světa, který se hroutí, se domnívají, že v roce 1941 snad přece jenom mohou dosáhnouti toho, co se jim nezdařilo v minulosti. Jsme připraveni," napsal Hitler v novoročním poselství, které otiskly všechny deníky v okupovaných zemích, včetně pražských Lidových novin.
„Vyzbrojeni jako nikdy, stojíme na prahu nového roku. Rok 1941 přinese dovršení největšího vítězství našich dějin. Podepsán Adolf Hitler," chvástal se diktátor. Červnovým atakem na Sovětský svaz však především začal pracovat na zkáze svých armád.
Hácha v Lánech, Beneš na Hradě
Protektorátní prezident Emil Hácha strávil Nový rok 1941 v Lánech. Dopoledne přijal předsedu vlády Aloise Eliáše (popraven v červnu 1942) i všechny ostatní členy kabinetu. „Při gratulacích nebylo oficiálních řečí a projevů," informoval o schůzce velmi stroze dobový tisk.
Protektorátní prezident Emil Hácha už totiž pronesl v rozhlase tradiční štědrovečerní projev. V promluvě upozornil na kontrast, že na Čechy je dopad války „jen nepřímý a daleko ne tak citelný jako na jiné národy". Čímž v podstatě doporučil další plodné soužití s okupanty.
Nejen Hácha sázel na vánoční rozhlasové poselství. S pravidelnými vánočními rozhlasovými projevy začal v roce 1935 prezident Beneš (Masaryk pronesl jediný vánoční projev v roce 1933 pro filmový týdeník). První den nového roku však Masaryk i Beneš věnovali výhradně přátelským setkáním s parlamentními činiteli a diplomatickým sborem. Z jednání nebyly vydávány žádné oficiální zprávy. Záleželo jen na novinářích, co na lánském zámku či na Pražském hradě zaslechli v kuloárech.
Tak třeba v roce 1937 prezident Edvard Beneš přijal na Hradě předsedy Poslanecké sněmovny, Senátu i vlády. V projevu k diplomatickému sboru shrnul stejné myšlenky, jaké už přednesl ve vánoční řeči. „Ve svém nedávném vánočním projevu měl jsem příležitost vylíčit své názory. Rok 1936 byl nejkritičtější dobou od světové války," řekl Beneš k pražským diplomatům podle dobového tisku.
Beneš měl na mysli španělskou občanskou válku i Hitlerovy plány ve střední Evropě. Československu v roce 1937 přesto předvídal, že zůstane „zemí politické kázně vyhýbajíc se excesům jak nalevo, tak napravo." Sociálnědemokratický deník Právo lidu v reakci na Benešův projev zapěl chválu, však se také sociální demokraté na tehdejší vládě široké koalice podíleli. „Z projevu prezidenta dýše jistota, že vláda i v novém roce čestně obstojí, že splní svůj úkol," napsalo Právo lidu.
Proti americkým gangsterům
A teď rovnou do padesátých let. Novoroční projevy se opět podobaly těm z časů protektorátu. Jestliže diktátor Adolf Hitler 1. ledna 1941 prohlásil, že válka pokračuje kvůli „demokratickým válečným štváčům a jejich židovsko-kapitalistickým našeptávačům", Klement Gottwald 1. ledna 1952 popsal demokratické země jako viníky možné další války. Všechny jsou totiž podřízeny „americkým imperialistickým gangsterům, kteří převzali a rozšířili Hitlerovy šílené světovládné plány".
První lednový den roku 1952 zazněl ještě jeden podstatný novoroční projev, kterému noviny věnovaly rovnocennou pozornost jako Gottwaldově řeči. Předseda tehdejší vlády Antonín Zápotocký totiž 1. ledna slavnostně zapálil vysokou pec v ostravské Nové huti - první stavbě socialismu. Tedy v podniku, který podnes zamořuje Ostravu nebezpečnými karcinogenními imisemi (limity byly na většině měřicích stanic Českého hydrometeorologického ústavu v Ostravě překročeny i 1. ledna 2011).
Zápotocký se však nezajímal o znečištěný vzduch, nýbrž o špinavé plány nepřátel socialismu. „Byli i desertéři, kteří uhnuli a zklamali, ať již z hlouposti, nebo z nevědomosti," prohlásil předseda vlády před davy budovatelů ostravské Nové huti. „Je potřeba nenávidět každé slabošství a sobecké podloudnictví," dodal. Pionýrka Věrka Hranická z Ostravy-Přívozu pak přednesla svoje novoroční předsevzetí: „Chtěla bych v tomto roce co nejvíce žáků své třídy získat do Pionýra."
Husák, militaristi a imperialisti
A co normalizační novoroční projevy prezidenta Gustáva Husáka? Žádná sláva. Stejně jako za Hitlera i za Gottwalda zůstávala hlavním nepřítelem obou socialismů (nacionálního i lidově demokratického) ta část světa, která takzvanou demokracii držela při životě jen s pomocí kapitalistů, imperialistů a militaristů. „Zápas proti militaristickým záměrům imperialistických kruhů bude i nadále vyžadovat velké úsilí," hlásal Husák k národu na Nový rok v roce 1987.
Přepis Husákova novoročního projevu vyšel druhý den v deníku Rudé právo. Paradoxně vedle zprávy o mírovém poselství Michaila Gorbačova, v němž už vůdce sovětské perestrojky oslovuje imperialisty zcela jinou rétorikou: „Chtěl bych především říct, že sovětští lidé chtějí žít s Američany v míru a necítí k nim nepřátelství."
