Bývalému generálnímu tajemníkovi ÚV KSČ, který se "proslavil" především projevem na Červeném Hrádku v červenci 1989, v němž si pletl brojlery s bojlery a zmínil i zpěvačku Hanu Zagorovou, bude v srpnu 92 let. Na lůžko ale ještě zdaleka upoutaný není, stěžuje si jen na špatný zrak. Televizi BARRANDOV poskytl krátký rozhovor, v němž přiblížil okolnosti svého pětadvacet let starého projevu, vyjádřil se ale i k aktualitám.
"Jestli něco Evropa potřebuje, tak je to odchod Ameriky. Amerika je země mnoha možností, ale to, co dělá v zahraniční politice, je neúnosné. Právem vede boj proti terorismu. Ale ty války? Zval je snad někam někdo? Takovou politiku nelze dělat, nelze si myslet, že si můžu po výhře ve studené válce dělat, co chci. To je základní problém světa," řekl přes branku u svého domu.
Jak se vám daří?
Daří... Daří se mi normálně.
V srpnu oslavíte 92. narozeniny. Zdraví vám slouží?
Je to dobré, až na to, ze bych potřeboval líp vidět. Chci něco napsat, a to mi dělá obrovské potíže. Musím k tomu totiž něco načíst, člověk si všechno nepamatuje a přesná data a přesné problémy nesypu z hlavy.
Dneska jste prý čistil okna. To ještě zvládáte?
Zvládám, co je třeba. Žena mi umřela, musím se postarat o všechno sám. Jinak tu mám vnuka, chodí za mnou studenti.
Teď uplyne čtvrtstoletí od vašeho projevu v Červeném Hrádku, který předznamenal pád komunismu. Jak na tuhle dobu vzpomínáte?
Moc dobře ne.
Jak to?
Protože v důsledku Gorbačovovy přestavby se začal drolit socialistický tábor. Nový kurz spočíval ve změně všech těchto zemí a obnově kapitalismu. Odcházela stará vedení a přicházeli noví lidé. Bylo třeba přesvědčit lidi, že musí vedení podpořit, a to nikoliv pasivně, ale aktivně. Kapitalismus - jak je vidět - přinesl sedm set tisíc nezaměstnaných, strašlivé dluhy, vše rozkradené. Kapitalismus pro lidi příznivý není. Tedy pro většinu. Pro některé ano.
Setkal jste se někdy s paní Zagorovou, kterou jste zmínil v projevu? Vyčítala vám někdy ten výrok, kdy jste mluvil o protirežimní petici Několik vět? ("Umělci, kteří to podepsali, žádnej z nás nebere takový platy, prostě jako berou oni... Tak řekněme paní Zagorová, je to milá holka, všechno, no ale ona už tři roky po sobě bere šest set tisíc každý rok. A další, ne šest set, milion, dva miliony berou, Jandové a jiní", pozn. red.)
Nevyčítala. Já s ní pak nemluvil, já jsem se s ní fakticky nesetkal. Setkal jsem se s ní na nějaké schůzce, mluvil jsem s ní, možná pár slov. Ale to bylo daleko před tím výrokem.
Litujete zpětně těch výroků?
Základní je, že to nebyl projev. Dostal jsem desítky dotazů, tak jsem odpovídal. Jinak bych se třeba ani k paní Zagorové nedostal.
Nic z vaší řeči nebylo připravené?
Vůbec. Vystoupil tam tajemník, který řekl, že budu odpovídat na otázky. Měl jsem ten den nabitý, dorazil jsem ze zasedání všech generálních tajemníků v Rumunsku, kde se mi ta situace nelíbila. Hlavně chování Gorbačova, který neměl na nic a na nikoho čas, což jsme odsuzovali. Taková situace, a on nemá na nic čas! To mě stimulovalo, abych burcoval.
