Ministr financí Andrej Babiš (ANO) se obává dopadů sankcí mezi Evropskou unií a Ruskem na český průmysl. Kompenzace pro domácí firmy ale podle vládní pracovní skupiny zatím nejsou aktuální. Stát k nim přikročí, jen když se jim nepodaří pomoci jiným způsobem. Ministerstvo průmyslu a obchodu exportérům radí, aby se více zaměřili například na země Latinské Ameriky či postsovětské státy.
"Jsem trochu nervózní z té krize s Ruskem. Myslím, že pro zemědělství ani potravinářství to z hlediska vývozu nemá žádný dopad. Ten sekundární dopad může přijít, když přebytky masa z Německa nebo sýrů z Holandska a Dánska přijdou na náš trh," řekl ministr financí. Otázkou podle něj bude, jak se zachovají řetězce, zda si ponechají marži, nebo sníží ceny.
"Větší problém může být, pokud by sankce dopadly na náš strojírenský průmysl, výrobu aut a tak dále, kde by to mohlo ekonomiku zasáhnout negativně, nemluvě o riziku, že by došlo k problémům s dodávkami plynu," dodal Babiš.
"Snaha českého státu bude pomoci firmám, aby dokázaly podnikat někde jinde, kompenzace je až ten úplně poslední krok, když se nepovede nic jiného. Ten cíl je - pomozme firmám, aby dál mohly podnikat, otevřeme jim nové trhy, ať můžou vyvážet někam jinam," uvedl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza po schůzce se zástupci ekonomických ministerstev, podnikatelů a odborů.
O podrobnostech k alternativním destinacím pro český vývoz, mezi něž mají podle předběžných informací patřit země Latinské Ameriky či jiné státy bývalého SSSR, by se mělo diskutovat 21. srpna v Černínském paláci.
Nové trhy hledá i Rusko, které snaží pokrýt výpadek dovozu potravin ze Západu. Podle agentury Reuters již ruské firmy zvýšily zakázky na potravinářské zboží z Turecka.
Sankce na potravinářské a zemědělské produkty z EU a USA Rusko zavedlo v reakci na unijní sankce vůči Rusku kvůli jeho postupu na Ukrajině. Tyto sankce cílí na ruský kapitálový trh, vojenský průmysl, zboží dvojího užití a citlivé technologie pro těžbu ropy.
