Sankce Evropské unie poškodily ruskou ekonomiku, chování Ruska ale nezměnily, řekl před poslanci premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Vyslovil se pro odklad zavedení zpřísněných sankcí v závislosti na tom, jak se bude dodržovat příměří na východní Ukrajině. Podle něho by odklad byl vhodným gestem a Evropská unie by měla jednoznačně podpořit pokračování dialogu. Zástupci pravicové opozice postoje vládních představitelů kritizovali.
Sobotka ve sněmovně opět zpochybnil účinnost protiruských sankcí, za což ho již dřív kritizovali zástupci TOP 09 a ODS. Tyto strany kvůli tomu podnítily svolání mimořádné sněmovní schůze. Spirála sankcí a spirála růstu napětí nemůže vyřešit podstatu sporu na východní Ukrajině, uvedl premiér. Dodal, že restrikce stmelily ruskou společnost kolem prezidenta Vladimira Putina. Podporu podle Sobotky nemají ani u ruské opozice.
Ministerský předseda hájil postup vlády při vyjednávání nového zpřísnění sankcí. Sobotka si vysloužil kritiku i za to, že si po jednání Evropské rady koncem srpna veřejně dopředu vyhradil právo dát k budoucímu návrhu připomínky. Připomněl, že v tu dobu nebyla známa jeho podoba, a tedy ani dopady na českou ekonomiku.
Připomínky vznesla podle Sobotky řada zemí, české se týkaly omezení strojírenského exportu a vývozu technologií pro zpracování ropy. Pokud by nebyly zohledněny, podle premiéra by v případě obráběcích strojů byl výpadek exportu kolem tří miliard korun a v případě technologií pro ropný průmysl kolem pěti miliard korun ročně.
| VÝROKY POLITIKŮ K PROTIRUSKÝM SANKCÍM: Bohuslav Sobotka (ČSSD): "Vláda skloubila rovnovážným způsobem náš zájem na tom, aby se Evropa neštěpila, aby vůči krizi na Ukrajině vystupovala společně, a současně jsme se snažili maximálním způsobem prosadit naše národní zájmy a snažili jsme se maximálním způsobem ochránit naši ekonomiku." "Chci jasně říci, že si nepřeji ani jako předseda sociální demokracie, ani jako předseda vlády, abychom se dostali do nějaké nové fáze studené války, do nějakého opakování studené války, aby Evropa znovu byla rozdělována nějakou formou železné opony, protože na to bychom doplatili na jedné i druhé straně." Karel Schwarzenberg (TOP 09): "Když vnikly 21. srpna armády Varšavského paktu do Československé republiky, tak jsme si stěžovali, že jsme opuštění. Tentokrát ale, když byla země nám spřátelená, nedaleká Ukrajina přepadena, hlavní byla starost, jestli náhodou při sankcích neutrpíme taky." "Když se tady vyslovují obavy o obnovení studené války, rád bych připomenul, já jsem ještě pamětník, že studená válka začala tím, že byl puč v Praze a že Rusko zahájilo blokádu Berlína. Tím začala studená válka. To bychom neměli zapomenout. Ne že by to byly nějaké anglické, francouzské či americké kroky tehdy. Ano, máme vyjednávat, je to správné. Je ujišťuji vás o jedné věci. S plnými kaťaty se velmi špatně vyjednává." Stanislav Grospič (KSČM) ke Schwarzenbergovi: "Snaží se Českou republiku vehnat přímo do té ukrajinské krize na jednu stranu pozice a vytvořit to zdání, že Česká republika vlastně musí být tím, kdo bude plnit špičku razicího štítu pro velké kapitálové a mocenské skupiny a zájmy právě jiných, podstatně větších cizích států, které si brousí zuby ať už na Ukrajinu nebo na ten podbřišek Ruska kolem Černého moře." Petr Fiala (ODS): "Nechápu, proč pan premiér Sobotka říká, že sankce nefungují, ale přitom je několikrát při rozhodování - nebo několikrát, aspoň jednou, při rozhodování v Evropské unii dobrovolně podpořil." Miroslav Kalousek (TOP 09): "Teď je to zahraniční politika, která říká: co je naše, to je i moje a co je moje, na to mi nesahej. A my chceme být věrní spojenci za předpokladu, že nás to nebude nic stát. ... Děláme politiku ostudnou, alibistickou a nedůstojnou pánů Babiše, Sobotky a Bělobrádka. Děláme politiku, na základě které jsme ztratili svůj mezinárodní kredit o několik tříd během několika měsíců. Děláme politiku malých nedůvěryhodných vychcánků." Zbyněk Stanjura (ODS): "To je věc, kterou my kritizujeme, ta obojakost, jakoby opatrnost. Jsme sice s vámi, ale moc ne, protože co kdybychom to řekli moc nahlas, co by se nám mohlo stát." Vojtěch Filip (KSČM): "Jsem seznámen dobře se situací na Ukrajině a jsem informován svými kolegy z ukrajinské Komunistické strany. Ano, fašizující moc na Ukrajině se pokusila zrušit frakci v ukrajinském parlamentu, pokusila se postavit ukrajinskou Komunistickou stranu mimo zákon." "Dopad sankcí, pokud budou uplatněny a budou protisankce, bude pro Českou republiku velmi zdrcující. Ruská federace by ty sankce, které jsme uplatnili jako Česká republika nebo Evropská unie, jistě přežila bez úhony." Tomio Okamura (Úsvit): "Nejsem rozhodně rusofil ani obdivovatel Putina a snažím se vždy každou událost vidět nezaujatě a posuzovat ve všech souvislostech. Z tohoto pohledu mi nezbývá než k situaci na Ukrajině konstatovat, že politika sankcí je pro Českou republiku cestou do pekel." Jiří Mihola (KDU-ČSL): "Ukrajina je kolos, kolos na hliněných nohou, který vlastně nahrává tou svou dlouhodobě nestabilní situací agresi ať už kohokoliv. Pokud ale máme nějaká jiná řešení, když odmítáme sankce, já se divím, že dávno s nějakým takovým opravdu účinným plánem někdo nevyšel." "Byl bych opravdu velmi rád, kdyby se na evropský východ znovu vrátil mír. Dost vážně ale pochybuji o tom, že k tomu dojde nějak samo od sebe nebo díky blahosklonnosti nebo z ničeho nic dobrou vůlí pana prezidenta Putina." Jaroslav Foldyna (ČSSD): "Kdybych měl jediný důkaz toho, že české sankce nebo sankce Evropské unie nebo sankce celého světa zachrání lidi na Ukrajině, že zachrání lidi, aby mohli žít v míru, že nebude válka, ano, okamžitě bych tady s tím souhlasil. Jenže zkušenosti s těmi sankcemi, kterých jsme byli svědky v historii, nám ukazují, že to je naprostý nesmysl. Kristýna Zelienková (ANO 2011): "Nerozumím politikům, kteří mluví o tom, že sankce nepřinesly úspěch. Prosím, aby si tito lidé uvědomili, že sankce jsou opravdu nejsilnější politický nástroj v současné době, který může západní svět použít. A že tento nástroj vede k cíli. Rusko v tuto chvíli vyčerpalo svoji agresivitu a smířilo se s územím, které dosud obsadilo." |
