TOP 09 je podle svého místopředsedy Miroslava Kalouska připravena podpořit schválení fiskálního paktu a do budoucna i návrhy státních rozpočtů, které budou v souladu s požadavky paktu. Podmínkou ovšem je, aby vláda během projednávaní paktu v Poslanecké sněmovně mezi prvním a druhým čtením, oznámila EU, že se hodlá již nyní řídit pravidly hlídajícími rozpočtovou kázeň.
Fiskálním paktem se začne Poslanecká sněmovna zabývat zřejmě ve středu. Smlouvu bude nutné schválit v Parlamentu ústavní většinou.
Poslanci ANO zatím nabídku od TOP 09 nedostali, sociální demokraté se domnívají, že není míněna vážně.
Fiskální pakt požaduje, aby státy, které se k němu rozhodnou připojit, do jednoho roku od vstupu v platnost této smlouvy přijaly právní předpis, který zajistí, že strukturální schodek státního rozpočtu nepřesáhne 0,5 procenta HDP. Podle Konvergenčního programu by se strukturální deficit měl pohybovat v následujících letech kolem 1,7 procenta HDP. Strukturální deficit je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu.
Země, jejichž dluh převyšuje 60 procent HDP, pak musí podle paktu snižovat jeho výši minimálně o pět procent ročně. Česko má dluh pod 60 procenty.
"Pokud se vláda přihlásí mezi prvním a druhým čtení k tomu, že má úmysl, aby se na ní vztahovaly požadavky na dluhovou brzdu i strukturální deficit, může počítat s naší podporou," uvedl Kalousek. TOP 09 pak podle něj podpoří i všechny návrhy rozpočtů, které budou vyhovovat této mezinárodní smlouvě.
"Jsem předsvědčen, že to není vážně míněná nabídka," řekl novinářům šéf poslanců ČSSD Roman Sklenák, který se o nabídce dozvěděl z médií. Návrh opozice označil za účelový. Klub se podle Sklenáka ztotožnil s dřívějším stanoviskem vlády. Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek novinářům řekl, že poslanci zatím žádnou nabídku od TOP 09 nedostali, ale jsou ochotni o ní diskutovat.
Vláda schválila přistoupení Česka k fiskálnímu paktu Evropské unie na konci března. Zemi to zavazuje zavést do národní legislativy pravidla hlídající rozpočtovou kázeň. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by se ale Česko hlavními opatřeními paktu řídilo až po přijetí eura. Pozice ČR je podle něj srovnatelná s pozicí Polska, Švédska nebo Litvy. Podle Kalouska jde o paradoxní situaci, kdy vláda Petra Nečase (ODS) nechtěla k paktu přistoupit, ale dodržovala ho, zatímco Sobotkova vláda to dělá opačně.
Opoziční ODS je proti fiskálnímu paktu, podle svého předsedy Petra Fialy se jedná o krok k automatickému přijetí eura, což není pro Českou republiku výhodné. Upozorňoval podobně jako TOP 09 na to, že se vláda zatím nechce řídit pravidly hlídajícími rozpočtovou kázeň.
Fiskální pakt v minulých letech vyvolával na české politické scéně spory. ODS požadovala, aby případnému přijetí paktu předcházelo prosazení finanční ústavy proti zadlužování veřejných financí a také ústavního zákona o referendu o přijetí eura. Předseda ČSSD Sobotka však tehdy tvrdil, že jediným účelem finanční ústavy je snaha odpoutat pozornost od veřejného dluhu bilion korun, který podle něho přibyl za vlád Mirka Topolánka (ODS), Jana Fischera a Petra Nečase (ODS).
Podle dřívějšího vyjádření ministra financí Andreje Babiše (ANO) není reálné, aby ČR do eurozóny vstoupila v tomto volebním období.
