Kalousek: Sahat do Ústavy kvůli Zemanovi není správné

Vládní návrh změn ústavy, jež mění zejména pravomoci prezidenta, patrně nemá ve Sněmovně šanci na schválení. Koaliční i opoziční poslanci očekávají o normě rozsáhlou debatu. Některé části pravděpodobně vypadnou, jiné by naopak mohly přibýt. Pravicová opozice pokládá navrhované úpravy z větší části za účelové. Komunisté upozorňují na to, že předloha nebyla s opozicí projednaná. Ke schválení ústavních změn je nutná třípětinová většina ve Sněmovně i v Senátu, koalice tak musí hledat shodu aspoň s částí opozice.

O tom, že vládní podoba ústavních změn v dolní komoře neprojde, je přesvědčen místopředseda ústavně-právního výboru za vládní hnutí ANO Radek Vondráček. "Ale s tím se počítá, je to návrh do diskuse," řekl.

"Některé návrhy jsou namístě a zpřesňující, z některých přeci jenom hodně čiší účelovost," řekl místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Domnívá se, že ústava by si zasloužila širší diskusi než jenom soustředěnou na pravomoci prezidenta." Jakkoli nám vadí chování pana prezidenta v mnoha věcech, tak zcela určitě kvůli jedné osobě ústavu měnit nechceme," uvedl Kalousek. Také předseda ODS Petr Fiala soudí, že jde o účelovou změnu ústavy. Vládě se podle něj nelíbí, jak prezident Miloš Zeman vykonává svůj úřad. "Měnit kvůli tomu ústavu mi připadá jako nesprávná cesta," řekl.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale takový výklad odmítá. Na tiskové konferenci po jednání vlády k tomu dnes poznamenal, že část změn bude účinná až po ukončení mandátu současné hlavy státu - například opatření týkající se zjednodušení podání ústavní žaloby na prezidenta nebo změn při jmenování členů bankovní rady ČNB. Cílem vlády je podle premiéra najít dlouhodobé systémové řešení.

Předseda KSČM Vojtěch Filip považuje některé kroky za neprojednané s opozicí, protože je přesvědčen, že ústavní změny se mají dělat na základě širšího konsensu. K takovému souladu se podle něj ve sněmovním podvýboru pro ústavu nedospělo. Domnívá se, že jde o iniciativu, která spíš zkomplikuje diskusi o ústavním změnách ve Sněmovně, než aby ji usnadnila.

Někteří poslanci upozorňují právě na to, že vládní návrh obsahuje jen některé úpravy, na nichž se shodl ústavní podvýbor. Jsou v něm naopak věci, u nichž panovaly rozpory. Člen výboru Martin Plíšek (TOP 09) zmínil například klouzavý mandát poslanců a zapojení Senátu do jmenování členů bankovní rady České národní banky. Rovněž podle dalšího člena výboru Marka Bendy (ODS) by byla nová pravomoc horní komory nesmyslná, dovedl by si ale představit jiná řešení. Benda kritizoval i část změny ohledně jmenování předsedů a místopředsedů obou nejvyšších soudů, když podle něho předsedům těchto soudů dává veškerou moc. "Současný předseda soudu určí, kdo bude jeho nástupcem," podotkl.

Pochyby budí taky doplněk, podle kterého má vláda určovat vnitřní i zahraniční politiku. Benda podotkl, že vládní demokracii nezná, jenom parlamentní nebo prezidentskou. Plíšek soudí, že v ústavě by se mohlo objevit, že vláda za zahraniční politiku odpovídá. Vnitřní politiku totiž určují zákony, které schvaluje Parlament, poznamenal. Rovněž Vondrášek čeká debatu o tom, zda je slovo o určování politiky správné, zda by nebyl vhodnější pojem o provádění politiky nebo odpovědnosti.

Do vládní normy by se ve sněmovně mohly dostat jiné úpravy. Plíšek zmínil omezení mandátu soudce Ústavního soudu na jedno funkční období a případně i nějakou úpravu ztráty mandátu zákonodárce při pravomocném odsouzení k nepodmíněnému trestu za úmyslný trestný čin.