Podle českých politiků se opětovná kandidatura německé kancléřky Angely Merkelové na nejvyšší vládní úřad v zemi dala čekat. Merkelová své rozhodnutí sdělila na schůzi vedení své Křesťanskodemokratické unie (CDU) v Berlíně. V kancléřském úřadu je od roku 2005.
"Dalo se to čekat. Je mimořádnou osobností," sdělil v textové zprávě předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Pro KDU-ČSL je Merkelové CDU partnerskou stranou na evropské úrovni.
"Rozhodnutí mě nepřekvapuje, dalo se očekávat," sdělil předseda ODS Petr Fiala. "Je zcela věcí německých občanů, komu dají v příštím roce ve volbách důvěru. Evropu nečekají lehké časy a Německo bude nepochybně hrát i v příštích letech klíčovou roli," doplnil.
Rozhodnutí Merkelové ucházet se o čtvrté funkční období v kancléřské funkci uvítal předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. "Fandím Angele. Ne, že by nedělala chyby (jako všichni), ale není populistka, je statečná a má vizi světa, ve kterém chci žít," napsal na Twitteru.
Mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček rozhodnutí Merkelové znovu kandidovat nehodnotil. "Je to plně věcí paní kancléřky," sdělil.
Přes polovinu Němců by si ji přálo za kancléřku
Na 55 procent Němců si stále přeje, aby německá kancléřka Angela Merkelová setrvala ve své funkci. Oproti srpnovým průzkumům si tak polepšila o třináct procentních bodů, uvedl ve svém dnešním vydání deník Bild. Učinil tak v den, kdy zasedá předsednictvo vládních křesťanských demokratů (CDU). Všeobecně se očekává, že šéfka kabinetu oznámí, že bude v příštím roce znovu kandidovat na kancléřku.
Merkelová, která je v čele vlády už jedenáct let, by se v případě předpokládaného volebního vítězství vyrovnala velikánům německé politiky Konradu Adenauerovi a Helmutu Kohlovi.
Merkelová patří nadále mezi nejoblíbenější německé politiky, i když ji oslabily rostoucí výhrady obyvatelstva k její migrační politice. To se promítlo do propadu křesťanských demokratů, kteří by ve volbách mohli dostat kolem 32 procent hlasů, tedy o skoro deset procentních bodů méně než v předchozích volbách v roce 2013. V rámci pravice ale nemá podle všeobecného mínění rovného soupeře a je mnohem populárnější než kterýkoli sociálnědemokratický politik.
Velkou autoritu si udržuje i v zahraničí, kde ji po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách označil deník The New York Times za poslední obránkyni humanistických hodnot na Západě.
