Vizitka Miroslava Šloufa, který koncem října opustí Českou stranu sociálně demokratickou. Šlouf je členem ČSSD od roku 1994, dříve byl v 16 let v KSČ.
Miroslav Šlouf se narodil 19. září 1948. Vzdělání získal maturitu na střední průmyslové škole (1967), v roce 1974 absolvoval ekonomiku průmyslu na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE). Je rozvedený, má syna a dceru.
Působení v politice do roku 1990
Od roku 1975 člen KSČ (z komunistické strany vystoupil v létě 1991); předseda Městského výboru Socialistického svazu mládeže (SSM) v Praze (1977-1982); člen předsednictva ÚV SSM (1977-1986); místopředseda ÚV SSM (1982-1986); předseda českého ÚV SSM (1982-1986); poslanec České národní rady (1981-1992); místopředseda ČNR (únor-červen 1990); předseda Obvodního národního výboru v Praze 7 (1988-1990).
Působení v politice po roce 1990
Od roku 1994 člen ČSSD; od července 1996 do května 1997 byl jako poradce předsedy Poslanecké sněmovny Miloše Zemana pověřen řízením jeho sekretariátu; v létě 1997 byl krátce volebním manažerem ČSSD; během Zemanova působení v čele vlády byl šéfem jeho poradců; do dubna 2003 zasedal v Ústředním výkonném výboru ČSSD; v roce 2000 neúspěšně kandidoval na Chrudimsku do Senátu; loni byl jedním ze zakladatelů sdružení Přátelé Miloše Zemana, které si stanovilo za cíl vrátit expremiéra do politického života.
Ostatní:
- před vstupem do politiky pracoval jako technik v Leteckých opravnách Kbely; nyní vede poradenskou firmu Slávia Consulting
- před volbami v roce 1996 přišel s nápadem na úspěšný předvolební autobus Zemák
- o Šloufově možném dobrovolném či nedobrovolném odchodu z ČSSD se v posledních letech opakovaně spekulovalo; například před dvěma lety jej šéf strany Jiří Paroubek vyzval k vystoupení ze strany poté, co Šlouf připustil kontakty se zavražděným kontroverzním podnikatelem Františkem Mrázkem
- loni v létě stranická kontrolní komise jednala o Šloufovi kvůli jeho angažmá během volby prezidenta, kdy Šlouf lobboval za zvolení Václava Klause; podle komise tím porušil stanovy strany, tento verdikt tehdy podle Paroubkova vyjádření otevřel cestu ke Šloufovu vyloučení, které se ale nakonec nekonalo
- Šloufovo jméno figurovalo v minulosti v řadě kontroverzních kauz, například v roce 2007 Jiří Paroubek naznačil, že jako prostředník expředsedy ČSSD Miloše Zemana sehrál výraznou roli v ovlivňování bývalých poslanců ČSSD Michala Pohanky a Miloše Melčáka, aby podpořili koaliční vládu Mirka Topolánka (ODS)
- Šlouf byl také spojován s případem Olovo, tedy dokumentem, který vznikl v okruhu poradců premiéra Zemana (kterým Šlouf šéfoval) a který obsahoval plán diskreditační kampaně proti tehdejší místopředsedkyni sněmovny Petře Buzkové (ČSSD); Šloufův podíl na kauze se neprokázal
- v roce 2000 se objevila informace, že Šlouf měl údajně snahu ovlivňovat personální rozhodnutí v policii (v březnu 2000 Mladá fronta Dnes napsala, že tehdejší prezident Václav Havel měl obavu, že se snaží destabilizovat elitní policejní složky); podle tisku to byl také Šlouf, kdo doporučil ministru zahraničí Janu Kavanovi do funkce generálního sekretáře Karla Srbu, který si odpykává trest za to, že v létě 2002 plánoval vraždu novinářky Sabiny Slonkové
- v roce 2006 měl podle tisku Šlouf podezřelé telefonáty kolem kauzy biolíh s tehdejším policejním prezidentem Vladislavem Husákem; média spekulovala i o Šloufově roli v kauze údajné korupce při jednání o koupi stíhaček Jas-39 Gripen pro českou armádu.
Foto: Karel Šanda, Robert Zlatohlávek
