Prezident Václav Klaus potvrdil, že žádá trvalou výjimku z listiny základních svobod v lisabonské smlouvě. Obává se, že by listina mohla prolomit takzvané Benešovy dekrety. Jeho obavy se týkají možných majetkových nároků odsunutých Němců po druhé světové válce.
"(Lisabonská smlouva) povede k ohrožení právní jistoty občanů a stability vlastnických vztahů v naší zemi," prohlásil Klaus. Podle něj to je důsledek začlenění listiny základních práv do textu smlouvy. Evropský soudní dvůr bude podle Klause posuzovat soulad právních zvyklostí s listinou. "To umožní obcházet české soudy a uplatňovat například majetkové požadavky osob vysídlených po druhé světové válce přímo u soudního dvora Evropské unie," řekl prezident.
Klaus si myslí, že je možné prosadit výjimku podobnou té, kterou si už během projednávání textu smlouvy vyjednaly Británie a Polsko. Dá se to podle něj vyřešit poměrně rychle, "byť nestandardním postupem".
Zdůraznil také, že jeho požadavek nemá nic společného se stížností skupiny senátorů na lisabonskou smlouvu, kterou nyní projednává Ústavní soud. Až do rozhodnutí soudu Klaus nemůže dokument ratifikovat.
Celý text prezidentova prohlášení čtěte ZDE
Prezident rovněž kritizoval švédského premiéra a předsedu Evropské rady Fredrika Reinfeldta za to, že ve čtvrtek jako první o jeho požadavku na doplněk lisabonské smlouvy informoval média. Reinfeldt to udělal po telefonátu s Klausem, obsah rozhovoru však byl podle prezidenta důvěrný.
ČTĚTE TAKÉ: Buzek k Lisabonu: Klaus si to napřed musí vyřešit doma
O výjimce mluvil prezident i s šéfem Evropského parlamentu Jerzym Buzkem, který je přesvědčen o tom, že dokument bude ratifikován co nejrychleji. "Nyní víme mnohem lépe než před dvěma dny, jak by toho mohlo být dosaženo," uvedl.
Británie a Polsko si výjimku pro aplikaci listiny základních práv EU vyjednaly z obavy, že by jim unijní justice mohla zpochybnit stávající zákony či vnutit nová práva, která u nich neplatí. U Londýna se to týká především sociálních práv občanů (zaměstnanosti) a u silně katolického Polska práva homosexuálů uzavírat sňatky.
Zelení mluví o odvolání prezidenta
Podle šéfa Strany zelených Ondřeje Lišky prezident překročil své ústavní pravomoci, když si klade dodatečné podmínky pro podpis lisabonské smlouvy poté, co ji ratifikoval parlament. Je proto třeba začít diskutovat o zavedení institutu odvolání prezidenta, prohlásil Liška.
Klaus podle politika přichází se "svévolným názorem" a překročil mantinely, které mu dává ústava. Popírá prý demokratický systém v Česku a celý demokratický proces, který předcházel ratifikaci smlouvy v obou komorách parlamentu. Klaus podle Lišky také posiluje nedůvěru zahraničí vůči Česku.
Předseda zelených však vyjádřil přesvědčení, že na současnou situaci by nebylo možné aplikovat pravidla pro žalobu na prezidenta pro velezradu, která může vést k jeho odvolání. Tu podávají senátoři a posuzuje ji Ústavní soud.
Foto: Reuters, ČTK
