Vítězství nestandardní politiky a porážku jasně definovaných politických stran považuje bývalý prezident Václav Klaus za obří problém současné české společnosti. Řekl to při veřejném zasedání Vědecké rady Národohospodářské fakulty VŠE, kde hodnotil vývoj za 25 let od pádu komunistického režimu.
Neúspěch standardních politických stran podle něj způsobil, že už v politice nejde o souboj idejí. Nastolována jsou z jeho pohledu "náhradní" témata jako moralizování nebo korupce, které prý v zahraničí nemají v tomto rozsahu obdoby.
Klasické politické strany podle něj upadaly delší dobu. "Díky své slabosti a vlastním chybám nepřežily atak, který byl proti nim veden už od dob tehdejšího prezidenta Václava Havla," poznamenal Klaus. Podle novinek.cz také řekl: "Havel chtěl za každou cenu zlikvidovat politické strany, aby vládli jeho kamarádíčkové z nejrůznějších spolků."
Špatným směrem se podle Klause v posledních letech ubírá také liberalizace ekonomiky. Současnou éru z jeho pohledu v této oblasti nejlépe charakterizuje plíživý nástup regulace, která nahradila centrální plánování. "Došlo k obrovskému zvýšení moci bruselského úředníka a jeho kolegy českého," řekl.
Známý euroskeptik v souvislosti s evropským děním také připomněl, že se od 1. listopadu letošního roku zásadně změnila váha hlasů v EU. "U Německa vzrostla z osmi na 16 procent a u šesti největších zemí dohromady se zvýšila ze 39 na 70 procent. To znamená, že zbývajících dvaadvacet zemí dá dohromady pouze 30 procent," prezentoval nová čísla. Fascinuje ho prý, že o tom v médiích nikde nebyla ani zmínka. "Lidé si už zřejmě myslí, že je to dávno prohraná bitva," poznamenal k tomu.
Tento termín změny rozložení sil v Radě Evropské unie vyplývá z lisabonské smlouvy. Až do března 2017 však má jakákoliv členská země právo požádat, aby se užívala předchozí váha hlasů.
"Komunismus nebyl poražen, rozpadl se"
Vedle současného stavu Klaus hodnotil také kroky, které určily ráz vývoje tehdejšího Československa bezprostředně po revoluci v listopadu 1989. Komunismus podle něj nebyl tehdy poražen, ale rozpadl se. Lidé si přáli jeho konec, ale možná neměli jasnou představu o tom, co bude následovat. "Možná více chtěli volnost než politickou svobodu. A nevím, jestli si uvědomili, že k prosperitě je nezbytná práce," uvedl.
Věnoval se také tématu privatizace. Zdůraznil, že při nezbytné rychlosti nebyla možná snaha o maximalizaci výnosů. V Československu se privatizovala ekonomika jako celek, nikoliv jen jednotlivé firmy. Nebylo tak možné na ni každý podnik připravit tak, aby byl zisk pro stát co nejvyšší. "To lze udělat u řádově jednotek podniků, ale ne u deseti tisíc. Navíc nikdo tady neměl kapitál, takže se muselo privatizovat levně," argumentoval.
Členy vědecké rady i studenty při zájmu o podrobnější analýzu porevolučních změn odkázal na svou knihu na toto téma, která vyjde příští týden.
