Klaus: Kritika amnestie je útok na mě. Zastrašit se nenechám

Prezident Václav Klaus vidí za kritikou jím vyhlášené amnestie útok na svou osobu a snahu oslabit jeho politickou pozici před koncem mandátu. "Zastrašit se nenechám. Nic nekončí. Před 15 lety jsem v podobné situaci vyslovil známou větu - jedeme dál. Ta platí i dnes," přirovnal v České televizi v emotivním projevu situaci k takzvanému sarajevskému atentátu, kdy v roce 1997 čelil výzvě vlivných spolustraníků k odchodu z čela ODS.

Amnestie vzbudila nevoli širší veřejnosti i odborníků, odsuzovali ji politici napříč politickým spektrem, bude se jí zabývat Ústavní soud, vláda i sněmovna. Kritikům vadí zejména zastavení trestních stíhání, která trvají déle než osm let. Tato část amnestie totiž dopadá i na nejzávažnější hospodářské kauzy. Internetovou petici odsuzující Klausův pardon virtuálně podepsalo přes 100 tisíc lidí.

"Není to kampaň proti amnestii samotné, je to kampaň proti mně, proti hodnotám, které dlouhodobě představuji a zastávám a které více než dvě desetiletí v české politice prosazuji," tvrdí Klaus. Podle něj v kampani nejde o odsouzené, ani o propouštěné, ani o takzvané tuneláře, ani o oběti trestné činnosti.

"Jejím smyslem je zaútočit na mě právě v této chvíli před ukončením mé prezidentské funkce," míní. Domnívá se, že politici mají obavy z jeho dalšího působení ve veřejném životě a že se oni i média snaží veřejnost zmanipulovat, což se jim prý u "nemalé části" lidí podařilo. Klaus dříve uváděl, že se po skončení mandátu bude zapojovat do veřejné politiky svými analýzami, studiemi a podobě. V posledních měsících stále častě používá vyjádření, že se ho někdo snaží zastrašit a odradit od návratu do politiky, ale on se nedá.

Prezident se v úterý ke kritice amnestie vyjádřil i pro Český rozhlas. "Křik, který moji političtí odpůrci vyvolali, a mediální bombardování veřejnosti, které následovalo, vedlo k tomu, že to úplně vymazalo podstatu amnestie i to, koho a čeho se amnestie týkala a jaký je její vlastní smysl," uvedl v ČRo jindy mediálně zdrženlivý Klaus, jenž se v posledním týdnu vyjadřoval k amnestiím i v celostátních denících.

Politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy má z Klausova vyjádření dojem, že si prezident chce vybudovat pozici pro další politickou dráhu po tom, co odejde z Hradu. "Přirovnal tu situaci k sarajevskému atentátu a použil svoje heslo 'jedeme dál'. Tím se spíš mobilizují příznivci, než že by pokorně trošku uznal chybu," je přesvědčen Mlejnek, který kritiku amnestie považuje přinejmenším za zčásti oprávněnou.

Takzvaný sarajevský atentát se datuje do listopadu 1997, kdy v souvislosti s tajnými konty ODS a jejím neprůhledným financováním tehdejší čelní představitelé strany Jan Ruml a Ivan Pilip Klause vyzvali, aby odstoupil z čela strany. Klaus, který byl v době výzvy v Sarajevu, nakonec rezignoval na premiérské křeslo, pozici prvního muže ve straně si však v souboji s Janem Rumlem jednoznačně uhájil. ODS se pak rozštěpila a počátkem roku 1998 část nespokojenců založila Unii svobody.

Klaus, který amnestii vyhlásil během svého novoročního projevu, v úterý zároveň poděkoval těm, kteří "používají svou hlavu" a kterých podle něj přibývá. Roste ale i kritika. Část senátorů chce do konce týdne podat k Ústavnímu soudu návrh na zrušení amnestie. Předseda KSČM Vojtěch Filip v úterý v ČT uvedl, že se dokonce v Senátu i mimo něj formuje iniciativa za podání ústavní žaloby proti Klausovi.

Kvůli amnestii se pravděpodobně příští týden sejde také sněmovna na mimořádné schůzi, kterou se rozhodli vyvolat sociální demokraté. ČSSD chce na schůzi v souvislosti s tím, že amnestii spolupodepsal premiér Petr Nečas (ODS), vyvolat hlasování o nedůvěře vládě.

Věznice dosud opustilo přes šest tisíc vězňů a další desetitisíce lidí odsouzených k alternativním či podmíněným trestům čekají, až jim trest prominou soudy.