Klaus podepsal státní rozpočet i přísnější cizinecký zákon

Prezident Václav Klaus podepsal zákon o státním rozpočtu na rok 2011 a novelu cizineckého zákona, kterou se zpřísní zaměstnávání cizinců v Česku. Zákon o rozpočtu, který ve sněmovně prosadila přes nesouhlas opozice koaliční vláda Petra Nečase, počítá se schodkem ve výši 135 miliard korun, ve srovnání s letošním plánovaným deficitem je nižší asi o 28 miliard.

Vláda počítá s tím, že příjmy rozpočtu vzrostou proti letošku o zhruba 22 miliard na 1044 miliard korun, zatímco výdaje klesnou o asi šest miliard na 1179 miliard.

Kvůli snížení rozpočtového schodku musel parlament schválit čtyři úsporné návrhy zákonů, které snižují výdaje státu o zhruba 35 miliard korun. Byly to balíček škrtů v sociální oblasti, omezení podpory stavebního spoření, snížení příspěvku politickým stranám za mandát a změny v daních z příjmů, například zavedení takzvané povodňové stokoruny.

Přísnější podmínky pro pobyt

Klaus také potvrdil novelu cizineckého zákona. Kvůli ní budou muset mít cizinci v Česku  dostatečné zdravotní pojištění při delším pobytu, zpřísní se i pravidla jejich zaměstnávání. Novela má mimo jiné zavést takzvanou modrou kartu, která by cizince opravňovala k dlouhodobému pobytu i k výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci. Zároveň zavádí opatření, která mají zamezit účelovému podávání žádostí o dlouhodobý pobyt ke krátkodobé legalizaci pobytu.

Firmy mají být podle novely do budoucna spoluzodpovědné za zaměstnané cizince. Norma ukládá zaměstnavatelům povinnost hradit náklady spojené s vyhoštěním cizince, pokud po skončení platnosti pobytu nevycestoval z Česka, případně uhradit náklady spojené se zdravotní péčí o cizince, kterého propustil před skončením platnosti pracovního povolení.

Případnému vyhoštění cizinců, kteří budou přistiženi při práci načerno, by mělo podle zákona předcházet azylové řízení. Nelegálně zaměstnaný cizinec bude také mít možnost požádat o udělení dlouhodobého pobytu na dobu, po kterou se dohaduje se zaměstnavatelem o zaplacení dlužné mzdy.

Cizineckou agendu má podle novely převzít od ledna od cizinecké policie ministerstvo vnitra. Změny souvisejí s rozhodnutím od ledna zřídit sedm oblastních ředitelství cizinecké policie. Odbory této policie budou nově na každém krajském ředitelství. Úspory mají být asi 219 milionů korun.

Krizové situace

Ratifikování se mimo jiné dočkala i právní úprava krizového řízení, která se týká agendy spojené s řešením živelních a jiných katastrof. Má upravit nejasné vztahy a kompetence v oblasti krizového řízení na krajské a obecní úrovni. Například připravenost kraje na řešení krizových situací bude mít ze zákona na starosti přímo hejtman, nikoli krajské orgány. Kromě krizového štábu musí zřídit i bezpečnostní radu kraje. Podobné úkoly novela ukládá starostům obcí s rozšířenou působností.

Norma počítá také s tím, že vláda asi bude moci ze zákona nařídit nejen vojákům, ale i hasičům pomoc při likvidaci katastrof. Hasiči budou nově odpovědni za zpracování krizových plánů krajů a obcí s rozšířenou působností.