Stížnost k Ústavnímu soudu na část prezidentské amnestie, která udělila milost obviněným ve velkých hospodářských kauzách, přestože soud ještě nevynesl rozsudek, se chystají podat advokáti Hana Marvanová a Milan Hulík i někteří senátoři. Pokud jim Ústavní soud dá za pravdu, nijak se to původce amnestie, jímž je prezident Václav Klaus, nedotkne. Podle Hradu je navíc ústavní stížnost jenom politické gesto.
Ani odborníci na ústavní právo se v současnosti nedokážou shodnout na tom, zda stížnosti mají šanci na úspěch. "Záleží na tom, jak to bude napsáno a čeho chtějí dosáhnout," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ ústavní právník Jan Kysela, který přednáší na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Zrušit článek amnestie, jenž umožňuje zastavit trestní stíhání, podle něho nelze. "I kdyby se to stalo, tak nevím, co bude důsledkem. Obnovení trestních stíhání? Nebo prohlášení, že nikdy nebyla zastavena?" konstatoval Kysela.
Jistotu, zda stížnosti mají šanci na úspěch, nemá ani senátorka a bývalá soudkyně Ústavního soud Eliška Wagnerová. Právo na spravedlivý proces, kterým argumentuje například Hana Marvanová, je podle Elišky Wagnerové relevantní. "Ale zda by základní práva mohla být důvodem pro zrušení amnestijního výroku, si netroufám předjímat," konstatovala.
I ona v rozhodnutí prezidenta Václava Klause vidí určitý rozpor s ústavou. "Amnestijní výnos tvrdě zasáhl do dělby moci, protože v případech těch lidí, kteří ještě nebyli odsouzeni, měl být jejich osud v rukou soudů," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ. Došlo tím ke znemožnění výkonu funkce soudnictví, které jediné je povoláno k rozhodnutí, zda se čin stal, zda je někdo vinen a zda má být uložen trest a v jaké výši.
Hrad přitom argumentuje, že k amnestii v tomto případě sáhl kvůli přílišné délce soudního řízení. Případné zmírnění trestu kvůli délce soudního řízení však má být podle Wagnerové otázkou individuálního posouzení a nemá se dít plošně.
Obnovení trestních řízení, které byly amnestií zastaveny, by podle Wagnerové z důvodů retroaktivity v případě kladného vyřízení stížnosti nemělo být možné. "Spíš by to asi - a říkám to s velkou rezervou - mohl být důvod pro poškozené, aby se měli o co opřít, když by se obraceli na stát kvůli náhradě škod, protože špatně rozhodl o amnestii," řekla nedávno zvolená senátorka.
Právě to je zřejmě jedním z motivů podání ústavní stížnosti. Obvinění jsou totiž na základě amnestie nevinní. Hana Marvanová na to v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ reagovala, že to ztíží vymáhání odškodného pro oběti trestných činů. "A myslím si, že je to věc přesně pro Ústavní soud. A z toho pak možná plynou nároky proti státu na náhradu škody, pokud to bude opravdu nevymahatelné proti pachatelům," řekla Marvanová.
Pokud Ústavní soud uzná, že amnestie poškodila práva poškozených, objeví se možnost, aby lidé vymáhali peníze po státu. Místo toho, aby škody zaplatili tuneláři, zaplatí je stát. Odpovědnost prezidenta za škody ovšem bude v tomto případě nulová. "Prezident je za výkon své funkce neodpovědný, s tím nic nenaděláte," řekla Eliška Wagnerová.
