Prezident k soudu
Klausova amnestie je paskvil, míní aktivista Janýr

Amnestie Václava Klause se dostala až k Ústavnímu soudu. Jako první ji podal aktivista Philipp Janýr, další je dílem senátorky Aleny Dernerové, k níž se připojilo třicet členů horní komory. A zřejmě nebude ani poslední. "Z paskvilu, který vyrobil Václav Klaus, vyplývá neuvěřitelná nerovnost lidí před zákonem," tvrdí Philipp Janýr, jenž je přesvědčen, že se stížností uspěje.

Levicový aktivista Philipp Janýr, syn dlouholetého člena sociální demokracie Přemysla Janýra, byl v Česku odsouzen k pěti letům vězení za krácení daní. Trest, který mu byl pravomocným verdiktem Vrchního soudu v Praze stvrzen v únoru 2005, si neodpykal, ale vrátil se zpět do Rakouska, kde jeho skutek není považován za zločin a žádné vězení mu tam nehrozí. Philipp Janýr se nyní obrátil na Ústavní soud kvůli amnestii prezidenta Václava Klause.

Aktivista je v Česku znám zejména kvůli trestním oznámením, která podal na premiéra Petra Nečase a exministra životního prostředí Pavla Drobila (oba ODS) v souvislosti s kauzou údajných manipulací se zakázkami v Státním fondu životního prostředí.

Podal jste ústavní stížnost proti Klausově amnestii. Nejste jediný, kdo se obrátil na Ústavní soud...

Jsem první. Plénum Ústavního soudu můj návrh projednává již od 9. ledna. Má argumentace je snadno vysvětlitelná, a tak nebyl důvodu vyčkávat. Vím, že advokát Milan Hulík sepisuje stížnost, kterou chce údajně podat několik senátorů. Tu argumentaci jsem si sice vyslechl a z politického hlediska ji považuji i za správnou, ale z hlediska základních práv, která Ústavní soud jako jediná může chránit, již ovšem podstatně méně.

Proč jste stížnost podal?

Byl jsem odsouzen a vyhrál jsem před Evropským soudem pro lidská práva proti České republice. Můj proces trvá již 14 let a zdaleka není u konce, takže amnestie se na mě vztahuje, protože řízení trvá víc než osm let.

To sice ano, ale pravomocně odsouzen jste byl a navíc jste v Čechách veden jako uprchlý.

Slovo uprchlý ve smyslu prezidentské amnestie bych nepoužil. Nikdy proti mně nebylo vedeno řízení jako proti uprchlému, takže na můj případ se amnestie jednoznačně vztahuje.

Odborníci na ústavní právo tvrdí, že prezident využil své pravomoci, tudíž do toho Ústavní soud nemá co mluvit a podobné stížnosti tedy nemají žádnou šanci...

Určitá úskalí své stížnosti samozřejmě vnímám, ale rozhodně ne v tom, co uvádějí takzvaní odborníci na ústavní právo. I ústavní pravomocí například parlamentu je schvalovat zákony, přesto je Ústavní soud může zrušit. Amnestie prezidenta je právní předpis, kterým se soudy řídí a rozhodují podle ní o zastavení řízení a podobně, a je též zveřejňován ve sbírce zákonů. Jejich argumentace je tedy přinejmenším trošku neuvážená.

Samozřejmě, že je pravomocí prezidenta vyhlašovat amnestii. O tom není pochyb. V právním státě ovšem i takovýto akt musí nutně být v souladu s ústavním pořádkem a nesmí obsahovat nahodilé a subjektivní prvky jako v tomto případě. Z paskvilu, který vyrobil Václav Klaus, vyplývá neuvěřitelná nerovnost lidí před zákonem.

Můžete být konkrétnější?

Uvedu jednoduchý příklad: dva spolupachatelé ukradnou auto. Z hlediska práva jsou tudíž v rovném postavení. Jeden přijme svůj trest v prosinci 2012 a je 1. ledna 2013 amnestován. Druhý se proti rozsudku odvolá, jeho případ tedy není pravomocně skončen, tudíž amnestován není. Dva lidé, kteří byli původně ve stejném právním postavení, se dostanou do zcela odlišného stavu, a to jen na základě využití svých obhajovacích práv. To je nerovnost lidí před zákonem, která je zakázána Listinou základních práv a svobod.

V Česku nežijete, co vás vede k tomu, abyste se takto angažoval?

Jsem Čech, jsem Slovák a jsem Rakušan. Není mi lhostejné, co se děje.

Koho jste volil?

Volil jsem kandidáta sociální demokracie Jiřího Dienstbiera.

Ten ale do druhého kola neprošel... Kdo z těch úspěšnějších by podle vás byl lepší hlavou českého státu?

Ten starší, protože tam nebude škodit a všude usne.