Evropská kultura a evropské hodnoty - to jsou podle nové české velvyslankyně na Slovensku Livie Klausové důležitá pojítka, která sjednocují Evropany. Uvedla to v rozhovoru pro slovenský list Pravda. Diplomatka se ale vyhnula odpovědi na otázku, zda se cítí jako silná Evropanka. Vlajka Evropské unie na české ambasádě v Bratislavě visí proto, že Česko je členem EU a například cestování bez hraničních kontrol uvnitř unie není ničím víc než technickou záležitostí, soudí Klausová.
"Můžete mi vysvětlit, co znamená být silnou Evropankou? Jsem občankou České republiky, která je nyní velvyslankyní na Slovensku. Moje země je členem EU stejně jako vaše," řekla Klausová zpravodaji slovenského listu a připustila, že jsme součástí globalizovaného světa.
Příklad cestování bez hraničních kontrol a bez nutnosti měnit si peníze uvnitř unie však označila za pouhé "technické věci". "Pro mě je důležitější to, co máme jako obě země společné s evropskou kulturou. Proto za nejvýznamnější pokládám evropské hodnoty," řekla vedoucí české diplomatické mise v Bratislavě.
Její manžel Václav Klaus je znám svým kritickým vztahem vůči EU. V době, kdy jako prezident úřadoval na Pražském hradě, tam vlajka Evropské unie nevlála.
Klausovi neradila
Klausová také konstatovala, že jako první dáma se svému muži nesnažila radit, ani v tom prý nespočívala její úloha. "Chci však zdůraznit, že manžel je jiný, než jak se o něm často píše a mluví. Ve skutečnosti je velmi pozorným posluchačem. Potřebuje slyšet názory, o nichž potom přemýšlí. Když si vyslechne něco, co ho zaujme a co považuje za dobrý názor, tak si ho rychle osvojí. Když se mě někdy zeptal, co si myslím o daném tématu, tak jsem mu to řekla. Stávalo se, že se přiklonil k mému názoru," dodala Klausová.
Bratislavská rodačka zopakovala, že rozdělení Československa, na němž se její manžel podílel jako jeden z přímých politických aktérů, prožívala s nostalgií. Nevidí ale příliš pesimisticky údajnou jazykovou bariéru zejména mezi českými a slovenskými dětmi. Přesto by uvítala, "kdyby slovenské a české děti více cestovaly do sousední země se školou nebo s rodiči na dovolenou".
Řeč přišla i na vzdálenější minulost. Vystudovaná ekonomka zdůraznila, že ani po okupaci v roce 1968 tehdejší novomanželé neuvažovali o emigraci. "Okupaci jsme prožívali těžce, ale o odchodu jsme nikdy neuvažovali. Po okupaci jsem studovala v Amsterodamu a také manžel byl na stáži v zahraničí. Oba jsme se vrátili do vlasti... Československo jsme vnímali jako domov, který nedokážeme vyměnit za život v jiném státě," prohlásila bývalá první dáma.
Sme ji označil za "postarší tetu"
Klausová nedávno poskytla rozhovor i slovenskému listu Sme, v němž ujišťovala, že o získání diplomatického postu neusilovala, ale když přišla nabídka od nového prezidenta Miloše Zemana, byla poctěna. Popřela přitom, že by od Zemana post dostala odměnou za podporu v prezidentské kampani. "Do prezidentské kampaně jsem se nezapojila," řekla.
Deník Sme později přišel s ostrým komentářem, v němž Klausovou označil za "postarší tetu", která se na funkci velvyslankyně nehodí. "Je sice uražená, že ji berou jen jako manželku, na jakékoliv jiné půdě kromě té reprezentační manželské je ovšem ztracená a nezachrání to ani několik nacvičených formulek," napsal deník. Klausová prý nedokáže říct nic, co by vyvrátilo podezření, "že její post je rovněž jen součástí politické činnosti manžela" a jeho spojenectví se Zemanem.
Slovenský list také kritizoval, že se odmítla vyjádřit k minulosti svého otce, který prý byl funkcionářem válečného Slovenského státu, byl při konfiskaci židovského majetku a vedl cenzurní oddělení tehdejší policie.
