Česko má v syrské krizi mimořádné postavení, dohoda mezi prezidentem Asadem a opozicí by se mohla podepsat v Praze. "Vzdáleně by to mohlo připomínat jednání Ladislava Adamce se zástupci Občanského fóra po listopadu 1989," říká HYNEK KMONÍČEK, ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky.
Prezident Miloš Zeman v projevu na Valném shromáždění OSN vyzval k boji proti Islámskému státu. O nutnosti boje proti IS hovořili i Barack Obama a Vladimir Putin. Je pro Miloše Zemana satisfakce, že se z toho stalo hlavní téma, když v podstatě totéž říkal už před rokem na Rhodu a dostal za to vynadáno od kritiků?
Miloš Zeman na téma islámského terorismu upozorňoval i v době, kdy ještě nebyl prezidentem. Ukazuje se, že když si prezident osvojil citát, že Islámský stát je rakovina a Ukrajina chřipka, kterým jsem argumentoval ministru zahraničí při porovnávání obou krizí loni v Lánech, čas dává tomuto pohledu více a více za pravdu. Já k tomu vždycky dodávám, že na chřipku se dá taky umřít, když je špatně léčena, jenomže rakovina je prostě horší a takřka vždycky metastázuje. Při vší komplikovanosti situace na Ukrajině se ukazuje, že jde o léčenou chřipku, která je sice mimořádně těžká, ale prostě nejde o smrtelnou chorobu evropské civilizace. Islámský stát jako apokalyptická sekta, která již nalákala k boji proti nám osmadvacet tisíc našich Evropanů, je ale zcela neporovnatelné riziko. Kdo není ideologicky úplně zabedněný a je ochoten se selským rozumem zamyslet, měl by to do dvaceti sekund pochopit.
Když zůstanu u vašich medicínských metafor, je konzilium povolané na syrskou islamistickou rakovinu konzistentní? Najde vhodnou léčbu, když se mají shodnout doktoři Moskvy, Washingtonu, Bruselu, Ankary, Rijádu nebo Tel Avivu?
Je to, jako když se o velmi nemocném pacientovi baví kardiolog s pediatrem, ušním lékařem a psychiatrem. Každý z nich má svůj úhel pohledu, každý z názorů má smysl, všichni hovoří o jediném pacientovi, ale každý chce jako první léčit jinou, pro svůj obor prioritní část pacientova těla.
V případě Sýrie má Moskva jiné zájmy než Západ. Ruské síly přes rétoriku o protiislámském tažení údajně bombardovaly protiasadovskou opozici. To na soulad moc nevypadá, nejsou řeči o alianci jen prázdné proklamace?
Postupně se tvořící koalici teprve definují zájmy jejích členů. Rusko v této chvíli slíbilo útoky na islamisty a útočí na ně, ale přidává si k nim další cíle. Úplně stejně, jako to Turecko udělalo už předtím. Není to ani v jednom případě šťastné, ale z hlediska národních zájmů je to pochopitelné. Je to krátkodobá taktika, nikoli dlouhodobá strategie. Strategicky existuje společný zájem na zničení Islámského státu. Paradoxně sdílí tento zájem i sám terč, Islámský stát. On sám cíleně a dobrovolně pracuje na svém sebezničení, má to ve svém matrixu. Apokalyptické sekty přivolávají konec světa prostřednictvím svých sebevražd. Islámský stát bude zničen ve chvíli, kdy se na závěr zkoordinuje americko-rusko-íránsko-turecký postup. Klíčovým šémem, který pohne celým golemem, je ale dohoda o tom, jak bude vypadat budoucí Sýrie.
* Zajímají se podle Kmoníčka mocnosti vůbec o to, co chce Damašek?
* Nekazí podle něj prezidentu Zemanovi pověst a reputaci, když unikne záznam z oslavy jeho narozenin v ruské restauraci?
* Co říká Kmoníček na to, že se o něm mluví jako budoucím velvyslanci Spojených států?
CELÝ ROZHOVOR SI MŮŽETE PŘEČÍST V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 5. ŘÍJNA 2015.