Když před 40 lety vznikla iniciativa Charta 77, poslanci tehdejšího Federálního shromáždění o ní přímo nemluvili, ale přesto na své nejbližší schůzi s představiteli vlády odsuzovali nepřípustné vměšování ze Západu pod záminkou ochrany lidských práv. Dodávali, že socialistická společnost lidská práva chrání. "Není u nás zaručené právo a svoboda na protisocialistickou propagandu ani na protistátní činnost," řekl podle archivních záznamů například generální prokurátor Ján Feješ.
Společné zasedání Sněmovny lidu a Sněmovny národů se tehdy uskutečnilo v dubnu 1977. Poslanci projednávali zprávu generálního prokurátora ČSSR a Nejvyššího soudu ČSSR o činnosti prokuratury a soudů při upevňování socialistické zákonnosti. "Občanská práva u nás nejsou jen proklamovaná. Opírají se o pevné politické, ekonomické, sociální a právní záruky," tvrdil Feješ.
"V posledních měsících jsme svědky široké, předem připravované a koordinované provokační kampaně, kterou pod záminkou 'ochrany lidských práv a svobod' rozpoutaly proti socialistickým zemím, včetně naší země, reakční kruhy na Západě," řekl poslanec Jaroslav Kalkus.
Dodal, že tyto snahy vyvolávají u většiny občanů oprávněné hluboké rozhořčení a citoval z dopisů, které mu občané na toto téma poslali. "S pomocí hrstky politických zkrachovanců a odpadlíků z těchto (socialistických) zemí, ignorujíce názory stamiliónů jejich občanů, se (představitelé USA) pokoušejí pod falešnou rouškou obrany lidských práv zahájit nové křižácké tažení proti socialismu," citoval poslanec z dopisu občana Jana Hnáta.
Ministr zahraničních věcí Bohuslav Chňoupek na dotaz poslance Kalkuse ubezpečoval přítomné, že československá vláda rozhodně nepřipustí žádné pokusy o zasahování do vnitřních záležitostí ČSSR, ať už by byly vedeny pod jakoukoli záminkou. "Základní lidská práva a svobody se se v našem socialistickém státě garantují a zabezpečují v tak širokém rozsahu, jako málokde ve světě," tvrdil.
"Buržoazní propaganda v poslední době často mluví o tom, že prý soudně i mimosoudně pronásledujeme takzvané 'odlišně smýšlející' u nás," řekl předseda Nejvyššího soudu ČSSR Josef Ondřej. "V souladu s ústavou, o jejíž dodržování přísně dbají i soudy a ostatní státní orgány, nikdo nemůže být ani trestně, ani administrativně stíhán za své přesvědčení," uvedl.
V prohlášení signatářů Charty 77 mimo jiné stojí, že řada základních občanských práv zůstává jen na papíře a například právo na svobodu projevu je zcela iluzorní. "Desítkám tisíc našich občanů je znemožněno pracovat v jejich oboru jen proto, že zastávají názory odlišné od názorů oficiálních. Jsou přitom často objektem nejrozmanitější diskriminace a šikanování ze strany úřadů i společenských organizací; zbaveni jakékoli možnosti bránit se, stávají se prakticky obětí apartheidu," uvedli signatáři.
