Spor úřadů
Ministerstvo práce válčí s ombudsmanem. O výši podpory

Nečekaný spor o výši podpory v nezaměstnanosti vedou ombudsman a ministerstvo práce a sociálních věcí. Týká se lidí, kteří podali sami výpověď nebo ukončili pracovní poměr dohodou, a mají tak podporu nižší, než kdyby dostali výpověď od zaměstnavatele. Ministerstvo podle ombudsmana postupovalo při svém rozhodnutí špatně, úřad se však jeho rozhodnutí odmítá podřídit.

Celý spor začal koncem roku 2010. Tehdy ukončil pan V. F. z Náchodska se svým zaměstnavatelem pracovní poměr dohodou. Důvodem byly neshody týkající se například toho, kdo má nést hmotnou zodpovědnost za řádně neuskladněný materiál. Pracovní poměr mu pak skončil 31. prosince.

Na úřad práce zamířil 28. ledna následujícího roku. A zde ho čekalo nepříjemné překvapení: domníval se totiž, že má nárok na plnou podporu v nezaměstnanosti, která dosahuje v prvních měsících 65 procent předchozího průměrného čistého výdělku. Úřad práce mu však vyměřil dávku pouze ve výši 45 procent.

Počátkem roku 2011 totiž vstoupila v platnost novela zákona o zaměstnanosti, na jejímž základě mají lidé, kteří ukončili pracovní poměr sami nebo dohodou se zaměstnavatelem bez vážného důvodu, nárok pouze na sníženou částku.

V. F. se okamžitě proti rozhodnutí odvolal. Argumentoval přitom tím, že výpověď podal ještě za starých pravidel, a neměla by se na něj tedy vztahovat pravidla nová. Ale neuspěl.

"Jelikož jmenovaný ve správním řízení nijak neprokázal, že jeho zaměstnání bylo skončeno z vážného důvodu, byla mu podpora v nezaměstnanosti stanovena ve snížené částce," odůvodňoval později postup úřadu práce náměstek ministerstva práce a sociálních věcí Karel Machotka.

V. F. se proto obrátil se stížností na ombudsmana Pavla Varvařovského, který mu dal s odvoláním na rozsudky Ústavního soudu za pravdu. "Pan V. F. ukončil pracovní poměr dohodou o rozvázání pracovního poměru ke dni 31. 12. 2010, přičemž tuto dohodu podepsal dne 12. 11. 2010. V listopadu 2010 si pan F. rozhodně nemohl být vědom toho, že pokud ukončí pracovní poměr dohodou bez uvedení důvodů, bude tento fakt mít za následek sankci v podobě snížení výše jeho podpory v nezaměstnanosti," konstatoval Varvařovský. Důvod byl podle něj jednoduchý - v tu dobu totiž novela zákona o zaměstnanosti penalizující lidi, kteří dají výpověď sami nebo ji uzavřou dohodou, ještě neplatila. Naopak, v platnosti bylo původní znění, které nic podobného neobsahovalo.

Ani stížnost u ombudsmana a jeho rozhodnutí nebylo panu V. F. nic platné. "Ministerstvo však chybné rozhodnutí potvrdilo a i přes upozornění a výzvu ze strany veřejného ochránce práv svůj postoj odmítá změnit," konstatoval na svém webu ombudsman s tím, že mu proto nezbývá než informovat o jednání ministerstva veřejnost.

Ministerstvo práce a sociálních věcí má podle Petra Sulka z jeho tiskového odboru v tomto případě jiný právní názor než veřejný ochránce práv. "Žadatel o přiznání podpory v nezaměstnanosti splnil veškeré podmínky pro její poskytnutí ke dni 28.1.2011, tedy za účinnosti nové právní úpravy. V tento termín žadatel požádal o podporu a následně ve správním řízení o poskytnutí podpory a podle platných a účinných právních předpisů byla žadateli příslušná podpora přiznána," konstatoval Sulek. Nejedná se tedy o nepřípustnou retroaktivitu, tedy o vztahování nové právní úpravy na nároky vzniklé za trvání dříve platných právních předpisů, dodal.