Větší podporu částečných úvazků pro rodiče s malými dětmi, pracovních míst pro zdravotně postižené či změny zákoníku práce - to vše slibují politické strany ve svých předvolebních programech.
Do hry se v nich mimo jiné vrací povinnost nezaměstnaných odpracovat si na takzvaných veřejných službách dvacet hodin týdně. Tu zavedl bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Ústavní soud to ovšem zrušil. Nyní s podobným nápadem přichází ODS.
"Pracovat musí každý, kdo je šest měsíců bez práce anebo se na zaměstnání nepřipravuje. Každý takový člověk, žádající o sociální dávky a schopný práce, odpracuje pro společnost 20 hodin týdně," konstatují občanští demokraté ve svém programu, který zveřejnili tento týden. Kdo odmítne pracovat, bude mít nárok pouze na existenční minimum. To v současnosti činí 2200 korun.
Drábkova úprava spočívala v tom, že uchazeči o práci měli od třetího měsíce pobírání podpory vykonávat povinnou veřejnou službu, pokud jim ji úřad práce nabídne, a to v rozsahu až poloviny týdenní pracovní doby, což je přesně 20 hodin týdně. Před zavedením tohoto ustanovení bývala veřejná služba určená jen pro lidi v hmotné nouzi, kterým umožňovala zvýšit si příspěvek na živobytí.
Loni v listopadu ovšem tuto úpravu ústavní soudci zrušili. "Ústavní soud považuje veřejnou službu za nucenou práci, protože není výsledkem svobodné vůle a svobodného rozhodnutí, neboť nepřijetí toho povolávacího rozkazu, nepřijetí té nabídky znamená ztrátu podpory v nezaměstnanosti, která přitom je výsledkem pojištění, které si ten dotyčný mohl po desetiletí platit," konstatovali ve svém rozhodnutí. Mimo jiné prý to porušovalo i listinu práv a svobod, která explicitně znamená, že za každou práci musí být právo na odměnu. Nezaměstnaní ovšem odpracovali až půl pracovního úvazku pro města a obce bez nároku na plat.
Podle exposlankyně a expertky ODS na sociální problematiku to není tak, že by veřejné práce byly a priori špatné. Pro mnoho lidí by mohly sloužit jako předstupeň k dalšímu zaměstnání. ODS se přitom chce vyhnout opakování verdiktu Ústavního soudu. "Jednak sečteme dávky, jestli nedosahují výše minimální mzdy a diskutujeme s právníky o dalším postupu," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ Lenka Kohoutová. Pokud podle ní sečtení dávek nepomůže, vrátíme systém před rok 2012, kdy byla povinnost pracovat a lidé za to dostali něco připlaceno.
Nebude se podle ní ani opakovat to, že by lidé vykonávali práci bez ohledu na svou kvalifikaci. "Chceme na úřadech práce vytvořit pracovní týmy, které jednoznačně budou podporovat pracovní uplatnění, budou s těmi lidmi pracovat," konstatovala Kohoutová. Lidé by si podle ní měli uvědomit, že finanční prostředky na sociální dávky jdou z daní všech. "A určitě nechcete, aby se za ty daně pomáhalo těm, kteří odmítají práci. Pomáhat se má těm, kteří tu pomoc opravdu potřebují, například opuštěným dětem, zdravotně postiženým či seniorům," dodala.
Veřejnými pracemi se chce více zabývat i TOP 09. "Nezaměstnané chceme více motivovat k práci. Nechceme se smířit se situací, kdy po nálezu Ústavního soudu je možné dlouhodobě pobírat dávky v nezaměstnanosti bez vlastní aktivity nebo dokonce souběžně s prací načerno," konstatuje strana ve svém programu. Bude prý proto v politické i odborné diskusi usilovně hledat ústavně konformní řešení, jak dávky provázat s povinností pracovat či vzdělávat se.
Rozvolníme zákoník práce, říkají pravicové strany
V případě, že ve volbách vyhrají pravicové strany, čekají firmy i zaměstnance změny v zákoníku práce. A to poměrně rozsáhlé. "Rozvolníme zákoník práce a zjednodušíme ukončení pracovního poměru. Zaměstnanec si bude moci zvolit, zda chce být zaměstnán po výpovědní dobu, nebo dostat odstupné," konstatuje ve svém programu například TOP 09. Povede to podle ní ke zvýšení flexibility zaměstnávání a ke snížení počtu dohod o provedení práce, dohod o pracovní činnosti a smluv na dobu určitou. Pro stát to bude znamenat vyšší daňový výnos a méně administrativy.
Změny zákoníku práce plánuje i ODS. Odůvodňuje to počtem nezaměstnaných. "Chceme proto uvolnit některé pracovněprávní vztahy, zvýšit možnost využívání práce na dohodu o provedení práce či pracovní činnosti, stejně tak podpoříme práci na částečné úvazky," upřesňují občanští demokraté své plány.
Jsou prý přesvědčeni, že pracovní trh musí být pružný a postavený na zákoníku práce, který umožňuje pružně reagovat na příliv nových zakázek, ale také na jejich ubývání. Jen tak se nebudou zaměstnavatelé při současném začínajícím oživení ekonomiky obávat nabírání nových pracovníků. Mimo jiné proto plánují zvýhodnění dohod o provedení práce. "Firmy dnes očekávají nárůst zakázek. Aby na něj mohly vhodně reagovat a rychle a flexibilně zaměstnat lidi, navrhujeme zatraktivnění dohody o provedení práce z 300 na 500 hodin a zvýšení částky, ze které se odvádí sociální pojištění, na 20 tisíc korun," píše se v programu občanských demokratů.
To mimo jiné chtějí posílit zaměstnanost i jinak. Například tak, že by firma, která vytvoří částečný pracovní úvazek pro maminky s dětmi nebo osoby pečující o zdravotně postiženého člena rodiny ve třetím nebo ve čtvrtém stupni závislosti, dostala osmdesátiprocentní slevu na odvodech na sociální pojištění. Stejné zvýhodnění by měli mít i zaměstnavatelé, jež zaměstnají absolventy, kteří jsou registrováni na úřadu práce minimálně šest měsíců.
Více povinností zaměstnavatelů
Větší podporu míst pro lidi po rodičovské dovolené nebo zdravotně postižené ve svém programu slibují i sociální demokraté. Jak toho ovšem chtějí dosáhnout, v něm neuvádějí. V oblasti pracovního práva a boje proti nezaměstnanosti chtějí mimo jiné také obnovit povinnost zaměstnavatelů hlásit na pracovních úřadech volná pracovní místa. Ta byla nedávno zrušená. "S využitím programu Evropské unie bude absolventům škol a vyučeným do 25 let, kteří do čtyř měsíců nenaleznou práci, nabídnuto zaměstnání, další vzdělávání, učňovská příprava nebo stáž," píše ve svém programu dále ČSSD.
I komunisté mají své plány, jak zvýšit zaměstnanost. Mimo jiné by podle nich mělo být uzákoněno právo na první zamětsnání pro absolventy škol.
KDU-ČSL chce zvýšit nabídku pracovních míst větším využíváním investic a evropských fondů pro rozvoj drobných a středních firem. "Daňově podpoříme nabídku absolventských míst a studentských praxí, stejně jako zaměstnávání lidí v předpenzijním věku. Půjde nám i o rozšíření zkrácených úvazků, které bychom se ve veřejném sektoru nebáli nařídit příkazem," řekl místopředseda lidovců Jan Bartošek.
Nové strany a hnutí SPOZ, Úsvit přímé demokracie ani ANO 2011 ve svých programech svůj postup v politice zaměstnanosti příliš nespecifikují.
