Zveřejňování materiálů z trestního spisu vyšetřované kauzy je podle právníků v pořádku, pokud je to ve veřejném zájmu. Shodují se na tom odborníci. Před dvěma týdny se v médiích objevily přepisy odposlechů v kauze bývalé šéfky kanceláře premiéra Jany Nečasové, dříve Nagyové. Tento týden uplyne rok od policejní akce, která vedla k jejímu obvinění a pádu vlády premiéra Petra Nečase.
Podle trestního řádu se nesmí záznamy odposlechů zveřejňovat bez souhlasu lidí, kterých se týkají. Výjimkou je ale mimo jiné situace, kdy zveřejnění lze odůvodnit veřejným zájmem.
Podle žalobců se záznamy v kauze Nagyová dostaly na veřejnost přes advokáty obviněných. Obhájci mohou po skončení vyšetřování nahlížet do spisu a nechat si jej třeba i celý okopírovat. Zveřejnění SMS zpráv mezi Nagyovou a tehdejším premiérem Nečasem, kteří se později vzali, nejen odborná veřejnost kritizovala. Podle kritiků byl obsah rozhovorů příliš osobní.
Podle šéfky Vrchního státního zastupitelství v Praze Lenky Bradáčové je potřeba hodnotit konkrétní případy a veřejný zájem posuzuje ten, kdo materiál zveřejní. Případný verdikt, zda se dotyčný rozhodl v souladu se zákonem, spadá do kompetence Úřadu na ochranu osobních údajů. Jeho šéf Igor Němec deníku Insider sdělil, že za zveřejnění intimních pasáží hrozí vydavateli deníku Mladá fronta Dnes, společnosti Mafra, která patří Agrofertu ministra financí Andreje Babiše (hnutí ANO), až pětimilionová pokuta. Úřad před dvěma týdny zahájil s vydavatelstvím správní řízení.
Známá pražská advokátka Dagmar Raupachová řekla, že v Nečasově případě mohly být některé informace ve veřejném zájmu, ale co se týče publikovaných SMS zpráv, byla podle ní překročena etická hranice. Uvedla také, že zveřejňování součástí trestního spisu může být taktikou advokátů. "Nejsem toho příznivcem. Například únikem osobních údajů může být postižen člověk, který v případu figuruje," uvedla právnička. K informacím spadajícím do veřejného zájmu podle ní například patří odhalení určitých mechanismů ve státní správě. Netýká se ale osobních a intimních záležitostí, podotkla.
Podle dalšího osloveného obhájce Petra Kočího nemohou orgány činné v trestním řízení, jako je policie a státní zástupci, advokátům vyčítat, že používají veškeré prostředky na obhajobu klienta. Týká se to hlavně případů, kdy například sama policie některé materiály zveřejní. Narážel tím zejména na zveřejnění části videozáznamu zatýkání Nagyové loni v červnu.
Ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta video zveřejnil loni v prosinci v České televizi. Odůvodnil to tím, že potřebuje dokázat profesionální a standardní postup policistů, kteří čelili kritice právníků o nepřiměřenosti zásahu. Nečas pak jeho postup označil jako vážné narušení svobod. Podobně se vyjadřoval i k odposlechům a záznamům SMS zpráv. Pokud policie něco "pouští ven a filtruje informace", je podle Kočího v pořádku, že se obhájci snaží předložit veřejnosti co nejvíc informací, aby poskytli ucelený obraz o případu.
Nagyová je podle státního zastupitelství průsečíkem několika případů. Na stopu se jí údajně dostali při prověřování spojení justice, podnikatelů a lobbistů. Podle státního zastupitelství například zneužila v roce 2012 Vojenské zpravodajství ke sledování tehdejší Nečasovy manželky Radky. V této části rozsáhlejšího spisu podali žalobci nedávno obžalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Nagyová dále čelí podezření, že se podílela na vynášení informací z Bezpečnostní informační služby a na uplácení poslanců funkcemi. Z podplácení je v této souvislosti obviněný rovněž Nečas. Trojice poslanců byla původně také obviněna, po rozhodnutí Nejvyššího soudu byla obvinění stažena.
